![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2024/2022-08-15_Nakladatelstvi-Academia_budovy_web-20.jpg_1289970728.jpg)
Magnesia Litera za naučnou literaturu poputuje knize z Nakladatelství Academia
19. 03. 2024
Pestrý svět našich luk, neznámí tvorové Amazonie nebo paralelní život exilových nakladatelství. Jedna z publikací, které se zabývají těmito tématy, získá 18. dubna 2024 Magnesii Literu za naučnou literaturu. Spojuje je nejen, že zaujaly porotu literární soutěže. Všechny tři knihy totiž vyšly v Nakladatelství Academia. Už počtvrté v řadě tak neodejdou počiny z domovského nakladatelství Akademie věd ČR z ceremoniálu s prázdnou.
Do 23. ročníku knižních cen nominovala porota v kategorii Litera za naučnou literaturu výhradně knihy, které vydalo Academia: Za neznámými tvory amazonských lesů Jiřího Moravce, V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci od Michala Přibáně a Louky. Dobrodružství poznání od autorského kolektivu Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce.
„Věříme, že ocenění v nejprestižnější literární soutěži je nejen oceněním autorů a jejich práce, ale také Akademie věd,“ říká ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Každá Magnesia Litera pro knihy z Academia je zároveň pobídkou pro další autory z pracovišť, aby výsledky své vědecké práce svěřili právě naší nakladatelské značce,“ dodává.
Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR vyzdvihuje, že Akademie věd dlouhodobě podporuje vydávání kvalitních veřejně přístupných a vědecko-popularizačních publikací v programu Podpora vydavatelské činnosti (více také v AB / Akademický bulletin 1/2020). To je i případ nominovaných publikací. „Těší mě, že s uvedenou podporou vznikly vynikající knihy, které přispívají k šíření výsledků výzkumu a rozvoji dalšího poznání a potěší také čtenářské oko krásným zpracováním,“ říká.
Která z těchto knih získá Literu za naučnou literaturu?😍 Za neznámými tvory amazonských lesů Jiřího Moravce, V různosti je síla Michala Přibáně nebo Louky Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce? Těšíme se na výsledky Magnesia Litera 18. dubna.💙 pic.twitter.com/l0FVeanUMh
— Academia (@NaklAcademia) March 15, 2024
Dobrodružství lesů, luk a nakladatelství
„Nabrousit kosu a hurá na pomoc! I takový romantický závěr by mohla mít s nadsázkou knížka Louky, dobrodružství poznání, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu AV ČR,“ stojí v nominačním medailonku publikace. Čtenáři se v ní dozvědí informace například o fungování lučního společenstva, o historii luk v Česku i ochranářských výzvách, s nimiž se louky potýkají.
Další nominovaná kniha přenese čtenáře do vzdálené Amazonie, která ve svých neprobádaných končinách stále skrývá mnohá tajemství. Jiří Moravec popisuje v knize Za neznámými tvory amazonských lesů nejen poznatky o tamní zvířeně, které nasbíral během 24 výzkumných cest, ale i nečekané zkušenosti s místními obyvateli. Vyprávění autor doplňuje autentickými fotografiemi.
Neméně dobrodružný byl často proces vydávání knih autorů „lapených“ železnou oponou. Příběhy spisovatelů, jejich počinů a dvou nejvýznamnějších českých exilových nakladatelství v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století odkrývá literární historik Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu AV ČR v knize V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci.
Čtvrtá v řadě
Pro Nakladatelství Academia půjde v soutěži Magnesia Litera o čtvrtý úspěch v řadě pro jeho knihy. V roce 2021 se Knihou roku Magnesia Litera stala Shakespearova Anglie profesora anglické literatury Martina Hilského, o rok později zvítězil v kategorii naučné literatury entomolog Jan Žďárek s publikací Ohroženi hmyzem? V loňském roce ovládl Literu za publicistiku etnolog a novinář Martin Rychlík s dílem Dějiny lidí.
Čím porotce letos zaujaly nominované publikace, si můžete přečíst v nominačních medailoncích Magnesia Litera.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Marie Povýšilová, Nakladatelství Academia
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
- Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Michal Tomášek z Vědecké rady AV ČR převzal zlatou Svatovojtěšskou medaili
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Botanik Jan Květ získal Cenu Antonína Friče za příspěvek k rozvoji časopisu Živa
- Dlouholetá a kvalitní práce zaslouží uznání. Předsedkyně udělila děkovné listy
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.