Zahlavi

Největší festival starověkých dějin začíná v pátek v Mušově u Pasohlávek

28. 08. 2024

Ukázky římského jezdectví, vystoupení gladiátorů anebo bitva římských legionářů s barbarskými kmeny. To je festival Germania subacta, který se uskuteční ve dnech 30. a 31. srpna v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Starověké Římany a jejich barbarské protivníky zde organizátoři z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, uvítají letos po páté. Návštěvníci budou mít též poslední příležitost prohlédnout si výjimečný exponát: repliku římské lodi kotvící na hladině jezera.

Název festivalu Germania subacta (Germánie byla poražena) odkazuje k vítězství, kterého dosáhla armáda římského císaře Marka Aurelia nad kmeny obývajícími i dnešní jižní Moravu. Diváky čekají vedle přednášek a různých rukodělných aktivit zejména scénické představení římských jezdců, souboje bojovníků a vystoupení gladiátorů.

„Představí se zde největší počet historických skupin věnujících se tomuto období,“ říká Pavla Růžičková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Nebude chybět ani oblíbený výcvik dětí a jejich bitva. Celý program pak v sobotu odpoledne završí bitva římských legionářů a jejich barbarských protivníků,“ dodává organizátorka.

Po dobu festivalu bude možné si prohlédnout i repliku římské veslice typu lusoria nesoucí název Danuvina Alacris (Živý Dunaj). Od poloviny července kotví na hladině jezera sousedního autokempu ATC Merkur. Na základě archeologických nálezů ji zhotovil Boris Dreyer z Erlangensko-norimberské univerzity. „Loď představuje typ plavidla, jehož obdobu mohli dle svědectví vyobrazení na sloupu Marka Aurelia využívat též římští vojáci na Moravě a Dyji v době válek císaře Marka Aurelia,“ upřesňuje Pavla Růžičková.

Mobilita po řekách a vodních plochách a říční transport lidí i zboží je hlavním tématem programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které brněnský Archeologický ústav AV ČR provozuje. Cílem popularizačních a výukových aktivit je představit zájemcům o archeologii a starověké dějiny témata spojená zejména s přítomností římského vojska na území dnešní Moravy i s kulturou tehdejšího germánského obyvatelstva.

Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765

TZ ke stažení zde

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce