PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
13. 06. 2024
Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia).
V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy, ale i to, kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali.
A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Knihu vydalo Nakladatelství Academia v edici České moderní dějiny.
Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
- PODCAST: S kriminoložkou Evou Krulichovou o recidivě vězňů a pocitu bezpečí
- AUDIODOKUMENT: Pracuji, tedy jsem. Skrytý příběh workoholismu
- PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.