Zahlavi

PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách

13. 05. 2024

Bylo ve středověku studium na univerzitě prestižní a uživili se vysokoškoláci lépe než tisíce absolventů dnes? Lukáš Lička a Ota Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.

Moderace: Justin Svoboda
Edit: Jitka Kostelníková
Master: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ota Pavlíček získal na výzkum kvodlibetů v roce 2020 prestižní ERC grant. Přečtěte si o něm v článku Středověcí učenci ve víru diskuzí. Grant ERC umožní jejich výzkum. 

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (ze studia), Jana Plavec (
portrét Oty Pavlíčka), Shutterstock (středověká malba), archiv Oty Pavlíčka (kvodlibet)

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Příklady kvodlibetních zápisů

Příklady kvodlibetních zápisů

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce