Zahlavi

PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem  

05. 06. 2024

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě Podcastu Akademie vědy, který jsme nahrávali naživo na Veletrhu vědy, o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich také, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury.

Julie Nekola Nováková v rozhovoru představila unikátní knihu sci-fi povídek a odborných esejů Life Beyond Us, kterou jako editorka loni připravila pro Evropský astrobiologický institut. Tomáš Petrásek nás zase nechal nahlédnout do děje svého románu Azhareida. Bitva o Gelidor

Moderace: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
Romana Kovácsová, Veletrh vědy

2024_06_05_podcast_Kostelníková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Kostelníková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek2

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek2

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce