Zahlavi

PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku

29. 05. 2024

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
archiv Lukáše Krmíčka

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva

2024_05_29_láva

2024_05_29_sopka

2024_05_29_sopka

2024_05_29_tefra

2024_05_29_tefra

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce