Zahlavi

Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana

20. 09. 2024

Rozsáhlý digitální archiv pro všechny, kdo se zajímají o dílo, život a dobu významného matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana, buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd. Díky spolupráci s Muzeem literatury postupně digitalizuje Bolzanovy rukopisy, které má muzeum v péči. Předjednanou dohodu o spolupráci obě instituce oficiálně uzavřely v průběhu letošního léta. Archiv bude zpřístupněn v několika vlnách. První zájemci se do něj podívají už v létě příštího roku.

Dílo pražského rodáka a polyhistora Bernarda Bolzana (*1781) je ústředním tématem projektu PragMatika, který se zaměřuje na šíření a rozvoj matematických znalostí a postupů v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století. Badatelský tým kolem filosofa a historika vědy Elíase Fuentese Guilléna z Filosofického ústavu Akademie věd se v něm věnuje výzkumu institucí, společností i významných jednotlivců, kteří matematické postupy předávali a šířili ve výuce. Zajímá se však i o další aktéry, kteří sehráli klíčovou roli při ustanovování matematických praktik jako norem, ať už šlo o císařské úřady, církev, šlechtu nebo aristokracii.

Vznik a šíření zmíněných postupů chce projekt popsat v širším kontextu, a především pak vybudovat a zpřístupnit archiv, který bude obsahovat Bolzanovy rukopisy, jím publikovaná díla i související sekundární literaturou. Přes 36 tisíc stran Bolzanových dopisů, poznámek, záznamů přednášek i studijních výsledků z dob učencových studií uchovává v současné době pražské Muzeum literatury. Právě tyto dokumenty budou postupně digitalizovány a katalogizovány a stanou se nedílnou součástí vznikajícího Bolzanova archivu. Zájemci v něm naleznou také georektifikované mapy českých zemí 18. a 19. století nebo 3D modely míst, kde učenec působil. Jejich porovnání s aktuálními mapami poskytne přehledný obraz o proměně města během Bolzanova života.

Přístup do archivu bude pro uživatele volný. Pokročilejší možnosti vyhledávání, zejména pro badatele, budou dostupné na základě registrace, což tvůrcům projektu poskytne přehled o využití dat jinými výzkumníky. Ke zpřístupnění archivu v plánovaném rozsahu má dojít během následujících dvou let.

Konference a výstava Bernard Bolzano polyhistor

Ukázka starých tisků z Bolzanovy sbírky bude pro nedočkavé zájemce připravena už příští týden. V rámci projektu PragMatika se ve dnech 23.-24. září uskuteční v Akademickém konferenčním centru v Praze konference Bernard Bolzano polyhistor. Jejím cílem je představit výzkum zasazující Bolzanovy práce do celkového kontextu a propojit všechny, kdo se o jeho dílo zajímají. Bolzana představí nejen jako významného matematika a logika, ale přiblíží také například jeho teologické postoje nebo učencův pohled na estetiku. Současně s konferencí bude zahájena i stejnojmenná výstava starých tisků z Bolzanovy sbírky. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout od 23. září do 23. října v knihovně Filosofického ústavu Akademie věd, Jilská 3, Praha, a sice každý všední den od 12:00 do 15:00 hodin.

Zájemcům přiblíží jak Bolzanovy přetištěné vlastní rukopisné texty, tak texty o něm nebo s Bolzanem související. Jste srdečně zváni.

Projekt PragMatika Elíase Fuentese Guilléna, v jehož rámci Bolzanův archiv vzniká, podpořila Grantová agentura ČR prostřednictvím grantu Junior Star.

Kontakt:

Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
rihova@flu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce