![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
19. 07. 2024
Osmnáctimetrová veslice, vypůjčená od německé univerzity v Erlangen-Nürnberg, bude dva měsíce k vidění ve Velké laguně kempu Merkur na vodní nádrži Nové mlýny u Pasohlávek. Pětitunová loď, která pojme dvacet veslařů, je součástí letního programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které zde provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno. Na slavnostním zahájení dnes odpoledne a také o některých sobotách a nedělích v červenci a srpnu loď nazvaná Danuvina Alacris vypluje i s římskou posádkou.
Repliku veslice typu lusoria ze 4. století postavil podle originálních archeologických nálezů tým archeologa Borise Dreyera z německé Erlangensko-Norimberské univerzity. Nazvali ji Danuvina Alacris (latinsky Živý Dunaj) a v roce 2022 s ní splavil Dunaj z Německa až do Černého moře.
„Je to taková loď, které římské vojsko užívalo zejména na Dunaji a Rýně, o čemž svědčí objevy jejich trosek z území Německa. Je však velmi pravděpodobné, že podobné typy plavidel Římané využívali též pro transport zásob i lidí na Moravě a Dyji v době markomanských válek,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Historii veslice i výrobu její repliky podle pozůstatků vraků objevených v německé Mohuči v roce 1981 dnes také na slavnostním zahájení akce představí vedoucí týmu, Boris Dreyer. „Všechny pracovní fáze její výroby byly prováděny způsobem odpovídajícím římským řemeslným metodám
a s použitím římských nástrojů, materiálů a barev,“ zdůrazňuje Balázs Komoróczy.
Německá univerzita loď Danuvina Alacris zapůjčuje na různá místa. V červnu například kotvila na Dunaji ve městě Tulln, poté poputuje do Bratislavy, kde ji bude prezentovat Mestský ústav ochrany pamiatok v Bratislave.
„Na Velké laguně novomlýnských nádrží nebude Danuvina Alacris pouze kotvit,“ uvádí Pavla Růžičková, organizátorka akcí Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. „Dnes přibližně v 17.45 slavnostně vypluje i s římskou posádkou, zopakovat bychom to chtěli i v dalších víkendech o prázdninách. A pokud nám to podmínky dovolí, chceme nabízet plavbu i veřejnosti,“ dodává Pavla Růžičková.
Meče a dýky Římanů na Moravě
V Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše si také zájemci mohou ode dneška prohlédnout soubor nálezů nových římských mečů z regionu Dalešické přehrady, které zapůjčila Muzea Vysočiny Jihlava a Třebíč. „Uvidí též nenápadný, ale o to významnější fragment římské vojenské dýky, první nález tohoto druhu z území Moravy vůbec. Dýku a některé meče ovšem uvidí též v podobě atraktivních replik, které vytvořil konzervátor a umělecký kovář Patrick Bárta,“ doplňuje Balázs Komoróczy. Nové nálezy zde budou vystaveny do konce roku 2026, poté budou vráceny do muzeí.
Loď Danuvina Alacris kotví v Autokempu ATC Merkur Pasohlávky od 19. července do 5. září 2024.
Prezentace lodi je výstupem projektu Roman Trails – On the Trail of the Romans in the Weinviertel Region and in South Moravia (ID projektu ATCZ00143), který je spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím programu Interreg Rakousko – Česko 2021-2027.
Technické zajištění prezentace lodi byla podpořena dotací ze strany Jihomoravského kraje a Obce Pasohlávky.
Více informací:
Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, Pasohlávky 244
Provozovatel: Archeologický ústav AV ČR, Brno
www.branadorimskerise.cz
www.arub.cz
Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Výstava Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních
- Vědci objevili nové funkce starého proteinu při opravě poškozené DNA
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.