Vznikla historicky první platforma pro setkávání doktorandů filozofie
20. 09. 2024
Přehlídku aktuálních trendů ve filozofii a příležitost k navázání kontaktů přinesla 12.–14. září 2024 první doktorandská filozofická konference. Pod názvem Perspektivy myšlení ji hostil Filosofický ústav AV ČR. Pracoviště Akademie věd zakládá jejím prostřednictvím platformu, která ukáže filozofii nejen z hlediska nových témat, ale i z pohledu jejího vývoje.
„Konferenci jsme uspořádali, protože jsme měli pocit, že pracoviště o sobě vzájemně nevědí. Tudíž nám přišlo skvělé vytvořit platformu, na které by se setkávaly nastupující generace doktorandů. Akce tohoto druhu umožní účastníkům představit témata, na nichž pracují, a tak získat v diskuzích s kolegy a kolegyněmi důležitou zpětnou vazbu,“ říká Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Pracoviště setkání spoluiniciovalo a organizačně zastřešilo, na přípravě spolupracovalo osm kateder filozofie českých veřejných vysokých škol.
Jak podotýká hlavní hybatelka vznikající platformy Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni, doktorandi filozofie často vědí, jak vypadají katedry filozofie v zahraničí, ale neznají ty ve vedlejším městě: „Pokud zůstanete v akademickém prostředí, právě v něm hledáte své budoucí pracovní partnery. Jde o příležitost nalézt lidi, kteří u nás dělají totéž.“
Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni a Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR.
Co zajímá doktorandy?
Téměř šedesát konferenčních příspěvků ukázalo, že vědci a vědkyně pracují na mnoha tématech. Nejvíce rezonovala taková, jež se vztahují k současnosti – ať už šlo o aktualizaci konceptů z dějin filozofie v kontextu soudobého pohledu nebo o etické otázky spjaté se současnými společenskými problémy a exponenciálním technologickým rozvojem. Zároveň se v příspěvcích projevil odklon zájmu od dějin filozofie. Jejich místo u začínajících filozofů a filozofek obsadily spíše konkrétní problémy a témata vztahující se k aktuálnímu dění.
Účastníci oceňovali, že se setkali s dalšími doktorandy v neformálním prostředí, že mohli debatovat i s kolegy a kolegyněmi Filosofického ústavu AV ČR i to, že mohli toto neuniverzitní pracoviště lépe poznat.
První doktorandskou filozofickou konferenci Perspektivy myšlení připravili pod záštitou Filosofického ústavu AV ČR převážně přímo studenti a studentky. Organizační tým sestavily katedry filozofie ze Západočeské univerzity v Plzni, Ostravské univerzity, Univerzity v Hradci Králové, Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Pardubice a Univerzity Karlovy.
Text: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR, a Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Filosofický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Paulo Paioti získal ERC Starting grant, jeho výzkum přispěje k vývoji léčiv
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- Bezpečné akademické prostředí: instituce musejí podniknout konkrétní kroky
- Nositelé Prémie Otto Wichterleho se setkali na networkingu v Nových Hradech
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
- Akademie věd podpořila v programu PRAK 12 projektů, mají aplikační potenciál
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.