Zahlavi

AUDIOČLÁNEK: Ženy, sex a rodina. Proč nevyšly průkopnické snahy komunismu?

06. 08. 2024

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Poslechněte si audiočlánek vycházející z textu v A / Magazínu AV ČR.

Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze částečně. Po nástupu komunismu se situace změnila. Proč a s jakými důsledky? Čím nás překvapuje naše docela nedávná minulost a proč ji vlastně máme odborně zkoumat? 

Dějiny intimního života v Československu zpracovává taky dokumentární cyklus Kronika orgasmu, kterým provází socioložka Kateřina Lišková. 


Časopis je dostupný online na webu avcr.cz, nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na predplatne@ssc.cas.cz a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.   

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 


2/2024 (verze k listování)
2/2024 (verze ke stažení)

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce