![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
13. 06. 2024
Doprovodná publikace, kterou vydala Západočeská galerie v Plzni s nakladatelstvím Artefactum k výstavě „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích, si ze včerejšího slavnostního vyhlášení soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 odnesla nejvyšší ocenění v kategorii Katalogy. Odborná porota ocenila originální výtvarné zpracování grafiček Adély Svobodové a Terezy Hejmové.
Katalog „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích byl koncipován jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, která probíhala v Západočeské galerii v Plzni od října 2023 do března 2024. Kolektiv autorů z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR se na výstavě i v katalogu zabýval širokou škálou inspirací biblickým textem Zjevení sv. Jana, zvaným Apokalypsa, ve výtvarném umění, hudbě a literatuře v českých zemích od středověku až do současnosti.
Slavnostní vyhlášení soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 proběhlo ve středu 12. června na půdě Technologického centra Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Odborná komise se v hodnocení zaměřuje na celkový design knihy, písmo, obálku, ilustrace a propojení výtvarné stránky s textem. Katalog „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích zpracovaly zkušené a nejednou oceněné grafičky Adéla Svobodová a Tereza Hejmová, se kterými Západočeská galerie v Plzni nespolupracovala poprvé. Adéla Svobodová je podepsána například nad katalogy k výstavám Kubišta – Filla. Plzeňská disputace; Z akademie do přírody, společně pak vytvořily publikaci k výstavám Jdi na venkov! a Palmy na Vltavě.
„Západočeská galerie v Plzni je jedinou krajskou galerií v ČR, která má statut výzkumné organizace. Tomu je přizpůsobena také naše výstavní a publikační dramaturgie, zaměřená na velké badatelské projekty, které realizujeme ve spolupráci s předními odbornými pracovišti v ČR. Výsledkem tohoto úsilí je i publikace …a viděl jsem nové nebe a novou zemi. Apokalypsa a umění v českých zemích, kterou naše instituce připravila k vydání ke stejnojmenné výstavě ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR. Nicméně náš hlavní dík patří oběma autorkám grafického designu Tereze Hejmové a Adéle Svobodové, kterým vděčíme za originální podobu této publikace,“ shrnuje ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Spolupráce mezi Západočeskou galerií v Plzni a Ústavem dějin umění AV ČR je dlouhodobou záležitostí a přinesla již řadu úspěšných výstavních a knižních projektů. „Je radost spolupracovat s profesionálním a spolehlivým partnerem, od kterého přesně víte, co očekávat. Západočeská galerie je jedním z nich. Zároveň je skvělé realizovat krásné publikace s profesionálními, kreativními a komunikaci otevřenými grafičkami, k nimž Adéla Svobodová a Tereza Hejmová jednoznačně patří,“ podotýká ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter.
Ukázka z oceněného katalogu k výstavě „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích
„… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích
Autoři: Lenka Bydžovská, Sylva Dobalová, Stanislava Fedrová, Tadeáš Kadlec, Kateřina Kubínová, Martin Mádl, Pavla Machalíková, Mahulena Nešlehová, Lenka Panušková, Milada Studničková, Štěpán Vácha, Tomáš Winter
Editoři: Kateřina Kubínová, Pavla Machalíková, Tomáš Winter
- Nakladatel: Západočeská galerie v Plzni ve spolupráci s Artefactum
- Grafická úprava: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová
- Tisk: Tiskárna Helbich, Brno
- Vazba: měkká
- Rok vydání: 2023
- Počet stran: 319
O soutěži:
Soutěž Nejkrásnější české knihy roku každoročně pořádají Ministerstvo kultury ČR a Památník národního písemnictví / Muzeum literatury. V soutěži o nejlepší knižní design je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách vždy za poslední kalendářní rok (rozhoduje údaj v tiráži).
Oceněné knihy jsou prezentovány v Muzeu literatury, na veletrhu Svět knihy, festivalu LITR Olomouc, přehlídce Designblok, na výstavách v Moravské galerii v Brně, v Husitském muzeu v Táboře, v Českých centrech atd. Také se účastní soutěže o nejlepší knižní design světa (Best Book Design from all over the World), mezinárodních veletrhů a výstav.
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.