Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
24. 09. 2024
Výskyt bělozubky tmavé na Chebsku opět na přelomu září a října zkontrolují vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Muzea Karlovy Vary. Jde již o třetí „expedici“ za novým druhem savce, který se nedávno objevil v Chebské pánvi. Vědci v regionu stráví 10 dní, během kterých chtějí blíže určit směr a rychlost šíření bělozubky. Navíc se zaměří na popis společenstva dalších rejskovitých druhů a prostředí, v němž bělozubka tmavá žije. S mapováním vědcům pomáhá i veřejnost, která jim poskytuje užitečné informace a v některých případech i cenné vzorky.
Tým bude mít základnu opět v Nebanicích, které se nacházejí na nejvýchodnějším okraji rozšíření bělozubky tmavé. „Letos budeme mít v terénu tři týmy. Budeme objíždět už známé lokality z minulých let, kde jsme výskyt bělozubky tmavé potvrdili, ale rovněž se budeme snažit co nejvíce zaměřit na nové lokality v nejvýchodnější části areálu výskytu. V každé lokalitě zůstaneme tři odchytové noci, abychom maximalizovali přesnost odchytů,“ vysvětluje Alena Fornůsková, vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Zapojení veřejnosti se vyplatí
Loni na podzim vědci vybídli zájemce z řad veřejnosti, aby se do projektu zapojili. Některé druhy rejskovitých totiž rády využívají lidských sídel k přečkání nepříznivého období zimy. Lidé se tak s nimi mohou setkat od podzimu do jara i u sebe doma. Během několika měsíců se badatelům se svými nálezy ozvalo přes 200 lidí z různých částí České republiky. V drtivé většině případů šlo opravdu o rejsky a bělozubky. Nejčastějším druhem byla bělozubka šedá, která se vyskytuje téměř po celé republice. Bělozubku tmavou lidé našli kolem Chebu, Aše a v Nebanicích.
„Mezi nálezy se ale objevovaly i vzácnější druhy, jako je rejsek malý či rejsec menší. Z obce Pohořany dokonce nálezci zaslali foto a následně i vzorek ocásku vzácného rejska horského,“ říká Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary. „Právě v případě zajímavých nálezů nebo pokud si nejsme jistí určením druhu na základě fotografie, žádáme veřejnost i o zaslání vzorku tkání. Nálezci pošleme předplacenou obálku se zkumavkami s lihem, do kterých pak stačí odstřihnout kousek ocásku z uhynulého zvířete. Hodně nás překvapuje ochota lidí ve výzkumu pomoci. Takto získané vzorky jsou pro nás totiž velmi cenné. Sami, bez pomoci veřejnosti, bychom je v tomto rozsahu nebyli schopni získat,“ zdůrazňuje Jan Matějů.
Sardinkové pasti sklaply
Vědci k odchytům používají živochytné pasti, které vnadí sardinkami. Pasti jsou bezpečné jak pro odchycená zvířata, tak pro domácí mazlíčky. „Pasti umisťujeme ke stěnám domů, ke kamenným zídkám a na břehy potoků. Tedy ke koridorům, kudy se bělozubky tmavé nejčastěji pohybují v okolí lidských obydlí. Někdy je pro nás nečekané, kde všude se s nimi setkáme,“ popisuje Joëlle Goüy de Bellocq, vědkyně z ÚBO AV ČR odpovědná za vedení projektu.
Snad největším překvapení vědcům poskytla malebná upravená zahrádka v moderní zástavbě uprostřed Chebu. „Do této lokality jsme přišli díky výzvě o pomoc veřejnosti při mapování. Ozval se nám pán, že bělozubku tmavou našel na chodníku před domem, zvíře nám vyfotil, ale pak ho vyhodil. Přijeli jsme tam, a když jsme viděli malou zahrádku u domu, říkali jsme si, že to je bez šance a že bělozubku nejspíš odněkud přinesla kočka. Nastražili jsme tehdy snad jen pět pastí, víc se jich na zahrádku ani nevešlo. A odchytili jsme rovnou dvě bělozubky tmavé a k tomu navíc i jednu bělozubku bělobřichou,“ vypráví Iva Holásková, studentka Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity, která se do výzkumu zapojila v rámci své bakalářské práce.
Výzva pro zapojení veřejnosti tak stále platí. Více informací zde.
Monitoring je součástí tříletého projektu, který financuje Akademie věd ČR v programu regionální spolupráce. Zaměřuje se na intenzivní mapování rozšíření nového druhu savce bělozubky tmavé (Crocidura russula) v Chebské pánvi České republiky. Partnerem projektu je Muzeum Karlovy Vary. Cílem je zjistit aktuální areál rozšíření bělozubky tmavé v západních Čechách, preference stanovišť a nároky, případně další aspekty jejího života a rovněž, jak na příchod nové bělozubky reagují rezidentní druhy rejsků a bělozubek.
Kontakt pro média:
Alena Fornůsková, fornuskova@ivb.cz
Jan Matějů, HonzaMateju@seznam.cz
Přečtěte si také
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
- Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky
- Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
- Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
- Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.