Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
23. 09. 2024
Jaké jsou limity morálky ve vědě a výzkumu, jak je popsat a jak se uplatňuje akademická svoboda v praxi? Jakou roli hrají předsudky a nepoctivost? A jaká úskalí a pokušení přinášejí do vědecké práce nové technologie? Na tyto a mnohé další otázky se bude snažit odpovědět multioborová konference Vědecká integrita a úloha vědy, kterou od zítřka pořádá v budově na Národní Vědecká rada Akademie věd ČR. Třídenní akce, na níž vystoupí v devíti blocích celkem 34 přednášejících, je šířkou svého záběru naprosto výjimečná.
Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference.
Veřejnost vnímá práci vědců a vědkyň v první řadě skrze průlomové výsledky. Etické parametry a morální hodnoty jako by stály mimo centrum pozornosti. „Vědecká pochybení, etické prohřešky, někdy podvody či jiné manipulace se nevyhýbají ani světu vědy a výzkumu. Vědecká komunita by ale problémy tohoto druhu měla být s to sama pojmenovat, analyzovat jejich příčiny a důsledky a také být hybatelem jejich řešení,“ říká Karel Eliáš, právník, vědec a člen Vědecké rady AV ČR a zároveň iniciátor a autor koncepce konference.
Konference Vědecká integrita a úloha vědy pořádaná ve dnech 24.–26. září se proto zaměří v prvé řadě na reflexi současného stavu morálky ve vědě a šířeji i ve společnosti. Dotkne se ale též praktických aspektů, jako jsou spolupráce vědy s aplikační sférou, působení vědců a vědkyň ve veřejném prostoru nebo dopady systémů hodnocení a financování na vědeckou práci.
„Věda byla odjakživa budována na vzájemné důvěře výzkumníků, protože vědec nemá jinou možnost než se spolehnout na své předchůdce i kolegy, vycházet z jejich výsledků a navazovat na ně. Mravní integrita, tedy osobní poctivost výzkumníků, je proto úhelným kamenem vědy, bez níž se celá stavba sesype,“ zdůrazňuje bioložka a bioetička Renata Veselská, členka národních i mezinárodních grémií pro etiku ve vědě, která vystoupí s úvodní přednáškou konference.
Příspěvky přednesou tři desítky řečníků z pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Pardubice, Jihočeské univerzity, University Cardiff, Trnavské univerzity, vědeckých center CEITEC a TOPTEC, centra CETAV, České televize a společnosti Bioethics Consulting.
Expertní závěry pro akademickou obec i stát
Jedním ze silných témat, na něž se konference zaměří, je i pronikání nových technologií a tlak komerčních subjektů při transferu znalostí a technologií. Dalším zásadním tématem je problém případných manipulací se vzorky, který je navíc eskalován možným zneužitím moderních metod ve vědě a výzkumu.
Každý z devíti programových bloků zakončí diskuse a formulace závěrů k dané oblasti. Na závěr konference se uskuteční kulatý stůl. „Cílem kulatého stolu je shrnout stanoviska a eventuální doporučení, jež budou formulována jako výsledek diskusí všech devíti bloků, do nichž je konference rozčleněna,“ uvádí Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR.
Podaří-li se na jednání kulatého stolu konsenzuálně formulovat doporučující stanoviska, pak tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak rovněž institucím státu. „Jsem realista, doporučení sama o sobě nejsou samospásná, nezaručují řešení problémů, ale mohou stimulovat hlubší sebereflexi samotné vědecké komunity. Mohla by také motivovat k úpravě kodexů, které nastavují pravidla chování ve vědě a výzkumu“, podotýká Pavel Baran.
Více informací:
https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/odborne-konference/konference-vedecka-integrita-a-uloha-vedy
Kontakt:
RNDr. Jana Cmarková, Ph.D.
Sekretariát Vědecké rady AV ČR
+420 221 403 386
cmarkova@kav.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
- Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky
- Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
- Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
- Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.