Zahlavi

Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA

15. 08. 2024

Pod jejím jménem najdete šest patentů, vede vlastní výzkumnou skupiny ve Fyzikálním ústavu AV ČR a její inovativní systém využívá například Ochranná služba Policie ČR při testování potravin na škodlivé látky. Hana Lísalová nyní za své výsledky získala na konferenci v americké Cornellově univerzitě ocenění Mid-career Award.

Výzkum Hany Lísalové a jejího týmu se zaměřuje mimo jiné na inovativní biočipy. Umožňují analyzovat vzorky v jejich původní formě, bez úprav a přečišťování, což je výhodné pro využití v terénu. Biosenzor lze navíc „naladit“ na detekci konkrétního patogenu v potravinách. Jejich výzkumy pomáhaly i při mapování viru SARS-CoV-2.

„Když se nám podařilo odhalit v potravinových vzorcích virus žloutenky, byli jsme nadšeni. V té době propukla koronavirová pandemie a nás napadlo: jestliže jsme schopni detekovat původce hepatitidy A, proč bychom nedokázali vyhledávat SARS-CoV-2?“ uvedla vědkyně v časopise A / Věda a výzkum, kde se dozvíte více o jejím výzkumu.

Cenu na Cornellově univerzitě získala za přínos k vývoji nové generace antifoulingových vrstev s biofunkčními prvky, biosenzorů a biomimetických systémů. „Bylo to velmi nečekané. Ocenění je pro mě velká čest a motivace pro další vědeckou práci,“ říká Hana Lísalová.

Více informací naleznete ve zprávě Fyzikálního ústavu AV ČR.

Text: Zuzana Duplalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce