Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
25. 07. 2024
Mikrobiologický ústav AV ČR patří od 22. července 2024 mezi instituce, které se pyšní titulem HR Excellence in Research Award. Ocenění uděluje Evropská komise za excelenci v péči o lidské zdroje ve vědeckém prostředí. Aktuálně drží titul celkem 731 organizací, z toho 61 v Česku, mezi něž patří i 18 pracovišť Akademie věd ČR.
Udělení certifikace – zkráceně HR Award – potvrzuje, že organizace zajišťuje kvalitní péči o lidské zdroje. Zaručuje například, že vede transparentní výběrová řízení i že bere ohled na kariérní rozvoj a přihlíží na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců. Titul zvyšuje mezinárodní postavení i atraktivitu instituce pro potenciální zaměstnance, a navíc přináší plusové body při žádání o finanční prostředky z projektů a grantů. V souladu s projektem HR Award usilují výzkumné instituce o přijetí HR politiky Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání vědeckých pracovníků.
HR Award zefektivní práci celého pracoviště
„Ocenění jsme pro Mikrobiologický ústav získali po úspěšném vyhodnocení Akčního plánu. Za jeho přípravu, inspiraci HR týmu k novým výzvám i jeho organizaci děkuji zejména mému zástupci Jiřímu Gabrielovi a personalistkám Janě Habětínové a Petře Sedmíkové,“ říká ředitel pracoviště Jiří Hašek a dodává, že bez osobního nasazeníjeho kolegů by mnohé problémy nešlo správně identifikovat a vyřešit. „Plnění našeho Akčního plánu, zejména podpora kariérního rozvoje vědců, nepochybně povede k tomu, že zefektivníme práci celého ústavu.“
Mikrobiologický ústav AV ČR má v plánu pracovat na zlepšování v oblasti lidských zdrojů i obhájení ocenění HR Award na základě Akčního plánu. Ten vychází z Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání vědeckých pracovníků. Evropská komise pravidelně pokroky hodnotí a instituce tak motivuje, aby aktivně implementovaly všechny body Akčního plánu.
„Pracujeme na zkvalitnění náboru nových pracovníků, ale i na usnadnění jejich zapojení do práce stávajících výzkumných skupin. Díky tomu vznikla například příručka pro nové zaměstnance, která podává i anglicky mluvícím kolegům základní přehled o každodenním chodu ústavu, administrativě a pravidlech práce v laboratořích,“ pokračuje Jiří Hašek.
Mikrobiologický ústav AV ČR se v následujících dvou letech zaměří mimo jiné na to, aby posílil manažerské schopnosti vedoucích pracovníků, kultivoval mezilidské vztahy a udržel a zlepšoval přátelské prostředí v ústavu. „Jinak se totiž špičkových výsledků i ve špičkové instituci dosahuje dost těžce,“ uzavírá Jiří Hašek.
O zkušenost pracovišť Akademie věd ČR s HR Award se více dočtete také v AB / Akademický bulletin.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Mikrobiologického ústavu AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR
- Tak trochu jiný festival. A-Fest ukázal hudební stránku Akademie věd
- Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Veletrh vědy přilákal tisíce návštěvníků hlavně díky vám, řekla Eva Zažímalová
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
- Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
- Jak usnadnit otevřené publikování? Tipy zazněly na semináři v Akademii věd
- Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.