Zahlavi

Největší festival starověkých dějin začíná v pátek v Mušově u Pasohlávek

28. 08. 2024

Ukázky římského jezdectví, vystoupení gladiátorů anebo bitva římských legionářů s barbarskými kmeny. To je festival Germania subacta, který se uskuteční ve dnech 30. a 31. srpna v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Starověké Římany a jejich barbarské protivníky zde organizátoři z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, uvítají letos po páté. Návštěvníci budou mít též poslední příležitost prohlédnout si výjimečný exponát: repliku římské lodi kotvící na hladině jezera.

Název festivalu Germania subacta (Germánie byla poražena) odkazuje k vítězství, kterého dosáhla armáda římského císaře Marka Aurelia nad kmeny obývajícími i dnešní jižní Moravu. Diváky čekají vedle přednášek a různých rukodělných aktivit zejména scénické představení římských jezdců, souboje bojovníků a vystoupení gladiátorů.

„Představí se zde největší počet historických skupin věnujících se tomuto období,“ říká Pavla Růžičková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Nebude chybět ani oblíbený výcvik dětí a jejich bitva. Celý program pak v sobotu odpoledne završí bitva římských legionářů a jejich barbarských protivníků,“ dodává organizátorka.

Po dobu festivalu bude možné si prohlédnout i repliku římské veslice typu lusoria nesoucí název Danuvina Alacris (Živý Dunaj). Od poloviny července kotví na hladině jezera sousedního autokempu ATC Merkur. Na základě archeologických nálezů ji zhotovil Boris Dreyer z Erlangensko-norimberské univerzity. „Loď představuje typ plavidla, jehož obdobu mohli dle svědectví vyobrazení na sloupu Marka Aurelia využívat též římští vojáci na Moravě a Dyji v době válek císaře Marka Aurelia,“ upřesňuje Pavla Růžičková.

Mobilita po řekách a vodních plochách a říční transport lidí i zboží je hlavním tématem programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které brněnský Archeologický ústav AV ČR provozuje. Cílem popularizačních a výukových aktivit je představit zájemcům o archeologii a starověké dějiny témata spojená zejména s přítomností římského vojska na území dnešní Moravy i s kulturou tehdejšího germánského obyvatelstva.

Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765

TZ ke stažení zde

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce