![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2024/2024-06-18_Otevreni-nove-laboratore-UJF_premier-Petr-Fiala_web-2.jpg_1842415559.jpg)
Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
18. 06. 2024
Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.
Slavnostního otevření se zúčastnili mimo jiné předseda vlády ČR Petr Fiala, generální ředitel společnosti Eckert & Ziegler Radiopharma Lutz Helmke a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která v úvodu poznamenala: „Nová laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR je dokonalým synonymem úspěšného transferu znalostí a technologií, na jedné straně špičkové znalosti a inovativní technologie, na druhé straně silné zázemí a podpora solidního investora.“
Premiér Petr Fiala ocenil zejména přínosy transferu technologií a znalostí do praxe a úspěšné propojování veřejného výzkumu a soukromé sféry. K nově otevřené laboratoři pak uvedl: „Téměř bych ji nazval laboratoří naděje, protože přináší naději tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a to i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná. Rakovina je pro společnost obrovský problém a jakýkoli krok, který nás přiblíží k její cílenější léčbě, je potřeba podporovat.“
Slavnostního otevření se zúčastnili (zleva): Lutz Helmke, Ondřej Lebeda, Petr Fiala, Ondřej Svoboda a Eva Zažímalová.
Spuštění předcházely dva roky spolupráce týmu špičkového experta na radionuklidy a zároveň vedoucího oddělení radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřeje Lebedy s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma. Do vývoje přístrojů a technologie investovala firma 100 milionů korun.
Laboratoř v Řeži bude po skončení testovacího provozu dodávat aktinium-225 německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pro jeho přípravu se bude kromě nové laboratoře využívat jeden z urychlovačů částic, které patří k základním nástrojům výzkumu v jaderné fyzice.
„Jsme hrdí, že můžeme spolupracovat s vynikajícími českými vědci na vývoji průlomové technologie výroby aktinia-225,“ zdůrazňuje Lutz Helmke. Dle jeho názoru toto partnerství podtrhuje úsilí firmy o inovace a pokrok v nukleární medicíně. V budoucnu se tak může podařit zpřístupnit aktinium-225 ve velkém měřítku a otevřít nové možnosti léčby rakoviny.
Předseda vlády Petr Fiala ocenil zejména přenos znalostí a technologií do praxe.
Co je aktinium-225
Radionuklid aktinium-225 (225Ac) je jedním z nejslibnějších zdrojů tzv. záření alfa, jež se užívá k léčbě rakoviny. „Otázka jeho výroby je jedním z klíčových problémů nukleární medicíny, kterým se zabývají největší světová výzkumná centra. I když se v experimentální terapii ukazuje jeho potenciál, např. pro léčbu rakoviny prostaty, současné metody jeho přípravy zdaleka nevyhovují potřebám lékařské komunity,“ říká ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřej Svoboda.
Aktinium-225 je schopno uvolnit vysokoenergetickou kaskádu částic s velmi krátkým doletem v tkáni, který je kratší než 0,1 mm. „To umožňuje zacílit vysoké dávky ničivé energie do malého objemu nádorových buněk, tedy i do mikrometastáz, s minimálním dopadem na okolní zdravou tkáň,“ vysvětluje Ondřej Lebeda. Jeho tým se přípravě zářičů alfa věnuje od konce devadesátých let. Od roku 2004 při ní spolupracuje s vědeckou skupinou Alfreda Morgensterna z Ústavu transuranových prvků v německém Karlsruhe.
Dohodu o spolupráci uzavřel Ústav jaderné fyziky AV ČR se společností Eckert & Ziegler na přelomu dubna a května roku 2022. Německý partner se sídlem v Berlíně a výrobními kapacitami v Evropě i USA je jedním z klíčových výrobců lékařských radionuklidů a techniky v oblasti nukleární medicíny.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
- Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Dvě desítky mladých vědkyň a vědců převzaly Prémii Otto Wichterleho
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
- Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.