![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
18. 06. 2024
Profesor Shimon Sakaguchi, legenda současné imunologie a objevitel zvláštního typu bílých krvinek, bude hostem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Naváže na dosavadní mezinárodní diskusi, která staví pohled na imunologii do nového světla a zviditelňuje filozofické přístupy k vědě. Během návštěvy vystoupí s přednáškou pro veřejnost, zúčastní se workshopu s českými vědci a setká se také se studenty. V Praze také převezme Granátový imunoglobulin: nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.
Shimon Sakaguchi z výzkumného centra při Univerzitě v Osace se proslavil zejména objevem tzv. regulačních T-buněk, jejichž existence byla dlouhá léta sporná. Dnes víme, že jsou nezbytné pro správné fungování imunity a hrají klíčovou roli v celé řadě procesů. Pomáhají udržovat toleranci těla vůči vlastním tkáním a zabraňují autoimunitě tím, že regulují nebo tlumí imunitní odpověď. Regulační T-buňky sehrávají důležitou roli také při nádorových onemocněních nebo u infekčních chorob a moderní imunologie je bez jejich znalosti jen stěží představitelná.
Sakaguchiho poznatky jsou však zároveň hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi již nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filozofy. Jeho návštěva se uskuteční v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který vede Martin Zach z Filosofického ústavu Akademie věd a který sdružuje odborníky z obou oblastí.
Sakaguchi se ve své veřejné přednášce v Praze (čtvrtek 20. června) zaměří na proměnu chápání imunologické tolerance, která hraje zásadní roli v transplantační medicíně, při autoimunitních, infekčních a nádorových onemocněních, ale třeba i v těhotenství. V přednášce vzdá hold také Milanu Haškovi, spolu-objeviteli imunologické tolerance. Spolu s dalšími vědci se zúčastní specializovaného workshopu (pátek 21. června) a oficiální program následně uzavře setkáním se studenty.
Profesor Shimon Sakaguchi působí jako imunolog při Immunology Frontier Research Center (IFReC) na Univerzitě v Osace. Je znám především pro objev regulačních T-buněk a popis jejich role v imunitním systému, což má zásadní využití např. při léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Je nositelem mnoha prestižních ocenění (Cena Roberta Kocha, Cena Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera) a je uváděn mezi potenciálními kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
O projektu Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec
Letos zahájený mezioborový projekt dr. Martina Zacha (Filosofický ústav AV ČR) podpořený Grantovou agenturou ČR má přispět k současným debatám v oblasti filosofie vědy. Ta v praxi klade důraz na pečlivé objasňování a analýzu pojmů a skutečných vědeckých praktik, snaží se identifikovat vědecké problémy a přispět k jejich řešení pomocí filosofických metod. Přesnější objasnění pojmu biologické odolnosti může přispět např. k lepšímu pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a rozvijí se spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí.
Kontakt pro média
Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
rihova@flu.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.