Zahlavi

PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu

23. 04. 2024

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřicí zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise, jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION. 

Moderace: Jitka Kostelníková
Edit a mastering: Anna Rice Kolářová
Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

O družici Magion natočila AV ČR dokumentární film (režie Marek Janáč), který se stal nejlepším českým a slovenským populárně-vědeckým dokumentárním filmem 54. ročníku mezinárodního festivalu Academia Film Olomouc. Film lze vidět v pořadu Hydepark Civilizace, v epizodě věnované výročí 40 let družice Magion. Podívejte se na upoutávku:

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Anna Šolcová

První československá družice MAGION vyrazila na oběžnou dráhu Země roku 1978. Oproti současným družicím, které váží přes tunu, měla pouhých 15 kilogramů.

První československá družice MAGION vyrazila na oběžnou dráhu Země roku 1978. Oproti současným družicím, které váží přes tunu, měla pouhých 15 kilogramů.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce