Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
11. 03. 2024
Nejnovější výzkum našeho nejsložitějšího orgánu, hrozby i příležitosti umělé inteligence či hlavolamy a trénink paměti. To vše nabízí pětadvacátý ročník Týdne mozku, který dnes slavnostně zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Festival nabízí přednášky, workshopy i výstavy, více než 60 akcí nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Jihlavě nebo Karviné. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je třeba se registrovat. Z programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
„Říká se, že člověku do hlavy nevidíme. Ona to ale není úplně pravda, protože někteří naši kolegové třeba z Ústavu experimentální medicíny a dalších vědeckých pracovišť alespoň částečně vědí, co se v lidském mozku děje. Týden mozku, který právě začíná, jejich současné vědecké poznatky podává veřejnosti podnětnou a přístupnou formou,“ řekla při slavnostním zahájení festivalu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je moc dobře, že je o takové aktivity zájem. Už pár dní po zveřejnění programu byly některé přednášky beznadějně obsazené.“
Týden mozku se poprvé konal v roce 1998 v návaznosti na celosvětovou kampaň Brain Awareness Week. Za posledních pětadvacet let se rozrostl z původně komornější akce na celorepublikovou úroveň. „Mám velkou radost, že se k festivalu připojuje tolik měst a institucí. Svědčí to o tom, že sémě bylo zaseto správně a akce se dále šíří a vzkvétá. Letos poprvé budeme mít i významnou zahraniční účast,“ poznamenal neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který tradici festivalu v Česku založil. Připomněl tak, že ve středu je na programu vystoupení americké neurovědkyně Anne M. Andrews z Kalifornské univerzity v USA.
„Letošní ročník je jeden z prvních, kde se výrazněji objevuje téma umělé inteligence, která začíná vstupovat do našich životů. Podílí se na zpracování dat velkých souborů, a pomáhá nám tím pochopit některé složité procesy, ale současně může být i hrozbou,“ řekl další mluvčí slavnostního zahájení Týdne mozku Jiří Paleček z České společnosti pro neurovědy při České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Tématu se věnuje mimo jiné přednáška Možnosti umělé inteligence v analýze CT u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu, kterou hostí Lékařská fakulta Ostravské univerzity, nebo Může umělá inteligence přemýšlet a samostatně se vyvíjet?, jež se koná v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Tipy na další zajímavé přednášky a aktivity naleznete také v článku Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku na našem webu.
Všechny potřebné informace najdete na webu http://www.tydenmozku.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
- A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
- Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
- Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy
- A / Easy: O magii, kouzlech, olympiádě a vztahu punkrocku a chemie
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.