Porotu soutěže Věda fotogenická 2020 okouzlil pohled predátora
26. 11. 2020
Bez slavnostního vyhlášení výsledků, zato s rekordním počtem přihlášek. Tak by se dala ve zkratce popsat soutěž Věda fotogenická 2020. Oceněné snímky budou od poloviny prosince 2020 do půlky března 2021 viset v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Otevření výstavy pro veřejnost bude záležet na aktuálních vládních nařízeních.
V sedmém ročníku projektu Věda fotogenická první místo v hlavní kategorii získala fotka lva, který vrhá upřený pohled zpoza žeber mrtvé žirafy. Autorem je Lukáš Vejřík z Biologického centra AV ČR, který ji pořídil během konference Species on The Move v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice. „Fotil jsem z auta, z něhož jsme nesměli vystoupit. Měli jsme štěstí, že se nám taková scéna naskytla,“ říká autor vítězného snímku.
Letošní ročník soutěže, který se vzhledem k všeobecné situaci musí obejít bez slavnostního živého vyhlášení, zaznamenal rekordní počet přihlášek. Porota posuzovala celkem 362 fotografií od 106 zaměstnanců z 34 pracovišť Akademie věd ČR. V roce 2019 to bylo 350 snímků od 98 zaměstnanců. Soutěžilo se stejně jako loni ve třech kategoriích. Z té hlavní, nazvané Věda fotogenická, porota vybrala reprezentativní sérii pro oficiální kalendář Akademie věd ČR a výstavu.
Vedlejší kategorie se zaměřily na volnou tvorbu. První s názvem Živly v přírodě shromáždila fotky, které vědci pořídili při svém pracovním nebo soukromém pobytu v krajině. „Karel Čapek kdysi řekl, že příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka. Právě fotografie přírodních živlů, tak jak je zachytily fotoaparáty vědců, nabývaly krásy až vesmírné,“ říká předsedkyně poroty a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Druhá vedlejší kategorie obsáhla aktuální téma vědy v karanténě. „Tyto fotografie jsou důkazem nejen toho, že vědci v době pandemie nepolevili ve své badatelské práci, ale i toho, že se na nepříznivou situaci dokázali podívat i s nadhledem a humorem,“ dodává Markéta Pravdová.
Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! Účastnit se ho mohou pouze zaměstnanci pracovišť AV ČR. Výstupem je zmíněný reprezentativní kalendář sestavený z vybraných snímků a výstava Věda fotogenická, která bude umístěna nejen v Praze, ale také na dalších místech České republiky i ve světě. Vědu fotogenickou organizačně zajišťuje Středisko společných činností AV ČR.
Přehled oceněných:
Hlavní kategorie Věda fotogenická
1. místo – Pohled predátora – Lukáš Vejřík, Biologické centrum AV ČR
2. místo – Kulička – Jana Nebesářová, Biologické centrum AV ČR
3. místo – Hyena jeskynní – Martin Šálek, Ústav biologie obratlovců AV ČR
4. místo (sdílené) – Lahve – Jitka Walterová, Ústav dějin umění AV ČR
4. místo – Moon Landing – Maksym Tryus, Fyzikální ústav AV ČR
5. místo – Ark 3 – Drahoslav Tvarog, Fyzikální ústav AV ČR
Vedlejší kategorie Živly v přírodě
1. místo – Lávové jezero sopky Nyiragongo – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
2. místo – Soutok – Jana Starčuková, Ústav přístrojové techniky AV ČR
3. místo – Sucho – Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR
Vedlejší kategorie Věda v karanténě
1. místo – Testování polomasky II. – Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR
2. místo – Zákaz shromažďování – Petra Hájková, Botanický ústav AV ČR
3. místo – Hlavně žádnou pandemii! – Pavel Baláž, Fyzikální ústav AV ČR
Cena AR AV ČR
1. místo – Bouře na Jablunkovským průsmykem – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
2. místo – Souhvězdí pelikána – Michal Dobeš, Ústav jaderné fyziky AV ČR
3. místo – Ark 2 – Drahoslav Tvarog, Fyzikální ústav AV ČR
Online hlasování
1. místo – Bouře na Jablunkovským průsmykem – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Cena pro nejlepší ústav AV ČR – speciální cenu pro ústav AV ČR, jehož pracovníci zaslali nejvíc atraktivních fotek, získalo Biologické centrum AV ČR. Celkem zaslalo do soutěže 40 snímků.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Věda fotogenická
Přečtěte si také
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
- A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
- Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
- Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy
- A / Easy: O magii, kouzlech, olympiádě a vztahu punkrocku a chemie
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.