Zahlavi

Projekt CzechGlobe postoupil do finále soutěže Evropské unie REGIOSTARS

06. 08. 2024

Inovativní řešení pro zmírnění dopadů klimatických změn hledá projekt SustES Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), který se dostal do finále 17. ročníku soutěže REGIOSTARS. Patří tak mezi 25 nejlepších projektů, které financovaly fondy Evropské unie.

Projekt SustES, jenž se zaměřuje na a potravinovou bezpečnost v nepříznivých přírodních podmínkách a udržitelnost ekosystémových služeb, tedy výhod, které lidem příroda přináší, postoupil do finále v kategorii konkurenční a chytrá Evropa. Experimenty mezinárodního týmu odborníků demonstrují možnosti adaptace a odhalují potenciální rizika nových opatření, která se pro udržení ekosystémových služeb přijímají. Snaží se tak zamezit zavádění nevhodných adaptačních opatření.

Výstupy v podobě scénářů klimatických změn a digitálních modelů povodí například umožňují zemědělcům v Česku, aby lépe reagovali na extrémní klimatické podmínky a zlepšili udržitelnost svých aktivit. Na realizaci získalo pracoviště z evropských fondů více než 335 milionů korun.

Přínos regionální politiky
Soutěž REGIOSTARS upozorňuje na přínos projektů regionálního rozvoje, snaží se tak regiony inspirovat k efektivnější regionální politice. Vítězné projekty v pěti kategoriích získají cenu na ceremoniálu 9. října 2024 v Bruselu a komunikační kampaň. V září se spustí také online hlasování o cenu veřejnosti.

V konkurenci 262 přihlášených se prosadily také další dva české projekty – O KROK, zaměřený na zaměstnávání lidí s hendikepem, a vzdělávací centrum SFÉRA Pardubice. Přehled finalistů najdete na webu Evropské komise.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Operačního programu Jan Amos Komenský
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce