Zahlavi

Tajemství transportu látek uvnitř buněk objasní mezinárodní tým s českým vědcem

25. 10. 2022

Nejprestižnější vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou, ERC Synergy Grant, putuje
do týmu Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun (11 milionů eur) na šest let.

Po svém vzniku je cytoskeletální protein tubulin v buňce různě chemicky modifikován. Tyto tzv. post-translační modifikace ovlivňují celou řadu buněčných pochodů – mimo jiné i vnitrobuněčný transport, který je nezbytný např. pro funkci nervových buněk. V projektu se tým Zdeňka Lánského bude věnovat tomu, jakým způsobem modifikace tubulinu řídí klíčové vnitrobuněčné transportní procesy a jak se tyto procesy mění v průběhu života organismu.

„Díky ERC Synergy Grantu se nám podařilo vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních, od atomárních detailů až po jejich vliv na celý organismus,“ říká Zdeněk Lánský.

Na stopě vážných patologií

Projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy. Projekt týmu Zdeňka Lánského může objasnit molekulární mechanismy, které k těmto patologickým změnám vedou.

ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty dvou až čtyř vědců a jejich výzkumných týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů, které by nebyly možné, pokud by zapojení vědci pracovali samostatně.

Vědci z Biotechnologického ústavu v centru BIOCEV už v letošním roce uspěli s druhým projektem, který podpořila Evropská výzkumná rada. První, ERC Starting Grant, získala Kateřina Rohlenová na výzkum metabolické komunikace v nádoru.  

O ERC

Evropská výzkumná rada (ERC) byla založena v roce 2007 Evropskou unií jako první panevropská organizace pro financování tzv. hraničního výzkumu („frontier research“). Jejím cílem je stimulovat vědeckou excelenci v Evropě tak, že podporuje konkurenci při získávání financování mezi těmi nejlepšími a nejkreativnějšími výzkumnými pracovníky bez ohledu na národnost nebo věk.

ERC se rovněž snaží přilákat do Evropy špičkové vědce z celého světa. Poskytuje financování jak pro mladé, excelentní výzkumné pracovníky, kteří stojí na začátku své vědecké kariéry (startovní granty – ERC Starting Grants), tak i již nezávislé a vynikající vědce (konsolidační granty – ERC Consolidator Grants) nebo zkušené vedoucí pracovníky výzkumu (pokročilé granty – ERC Advanced Grants).

lansky
RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D., nový nositel ERC Synergy grantu
FOTO: Biotechnologický ústav AV ČR

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce