Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování

Do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR, které koordinovali vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů. Rozšiřovat databázi nepůvodních druhů o svá pozorování může veřejnost i nadále. V přírodě právě nyní nápadně kvete např. nepůvodní bolševník velkolepý, kolotočník ozdobný či netýkavka žláznatá.

Letošní ročník Biosmrště přilákal více zájemců než minulý rok – svým pozorováním přispělo téměř 200 dobrovolníků, kteří zaznamenali více než 850 údajů o 27 biologických druzích.

Podobně jako v předcházejících ročnících byl nejčastěji pozorovaným druhem pajasan žláznatý (182 záznamů). V drtivé většině byl nalezen ve městech – z toho v 88 % případech v Praze, kde je již téměř všudypřítomný. Hojné zastoupení (152), a rovněž převážně ve městech, má i letos poprvé sledovaný javor jasanolistý.  Rozšíření obou druhů se ovšem neomezuje jenom na města, přestože v nich se jim obzvláště daří. Oba druhy se rychle šíří prostřednictvím svých diaspor (okřídlených nažek) na velké vzdálenosti. Jejich regulace je náročná, neboť intenzivně zmlazují, proto se při jejich likvidaci používá herbicid.

Na rozdíl od obou zmíněných dřevin byly slunéčko východní (156) či lupina mnoholistá (70) viděny po celém území ČR.

Dobrou zprávou je, že se nikomu nepodařilo zaznamenat další letošní novinku – sršeň asijskou. Naproti tomu byla v rámci Biosmrště prvně zdokumentována kněžice zeleninová, která je jedním z hospodářsky nejvýznamnějších škůdců mezi plošticemi. V našem prostředí nemá přirozené nepřátele (např. parazitoidy) a může se tak masivně množit. Kromě přímého poškození plodin je kněžice znehodnocuje také svými zapáchajícími sekrety. Vědce zajímá nejen kde se kněžice vyskytuje, ale také na jakých živných rostlinách byla zaznamenána.

Letošní ročník Biosmrště byl podpořen akcemi partnerů – Českou společností ornitologickou, Českou společností entomologickou a Českou botanickou společností – které v době konání akce organizovaly pro širokou veřejnost i odborné vycházky. Akci též podpořily Česká společnost pro ekologii, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, a projekty Přírodovědci.cz a Badatelé.

Pro školy a veřejnost organizátoři letos poprvé přichystali soutěž. Vítězný tým studentů z Gymnázia Jana Patočky v Praze zaznamenal dohromady 25 pozorování 10 druhů. Za odměnu je pro ně a nejaktivnější jednotlivce připravena kromě drobných věcných cen také exkurze do sídla Botanického ústavu AV ČR - Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO.

Za tři roky se do Biosmrště zapojilo více než 400 nadšenců, kterým se podařilo nasbírat více než 1 500 pozorování 40 vybraných druhů. I když je už letošní ročník Biosmrště za námi, pozorovat, fotografovat a zaznamenávat rostliny a živočichy, které potkáte na výletech v přírodě můžete celoročně.  Všechna ověřená pozorování z iNaturalistu budou mimo jiné přenesena do nálezové databáze ochrany přírody, kterou využívají i odborníci při vytváření akčních plánů.

Více informací, včetně seznamu letošních mapovaných nepůvodních druhů v ČR, naleznete na biosmrst.cz.

Kontakt:

Jiří Skuhrovec
Výzkumný ústav rostlinné výroby
jirislavskuhrovec@gmail.com

Kateřina Štajerová
Botanický ústav AV ČR
katerina.stajerova@ibot.cas.cz

Pavel Pipek 
Botanický ústav AV ČR
pavel.pipek@ibot.cas.cz

Přečtěte si také

• Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
• Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
• Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
• Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
• Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
• Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
• Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
• Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
• Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?