Zahlavi

Vědci zahájí rozsáhlý průzkum ryb lipenské nádrže

20. 08. 2024

Komplexní hydrobiologický průzkum lipenské přehrady chystají na poslední srpnový týden vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s  Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Největší českou vodní nádrž a její rybí obyvatele budou detailně sledovat od neděle 25. srpna sedm dní pomocí moderních odlovných technik. Cílem průzkumu je zhodnotit celkové složení rybí obsádky, a zejména zjistit, jak pokračuje vývoj populace candáta.

„Candát je pro řadu rybářů nejzajímavějším druhem jezera z hlediska sportovního rybolovu. V posledních dekádách minulého století bylo Lipno velmi bohaté na candáta a na jeho potravní druhy, ale po roce 2000 výrazně zchudlo,“ říká Jan Kubečka, vědecký pracovník Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Průzkumy v minulých letech ukázaly některé povzbudivé výsledky z hlediska zvýšené potravní základny pro candáta a jeho rozmnožování. Zrychlil se také růst candáta. Přes určité povzbudivé signály však došlo v posledních letech k poklesu úlovků candáta, a Český Rybářský Svaz tak přikročil k  ochranným opatřením, mezi něž patřil zákaz lovu na nástražní rybku menší než 20 cm a zvýšení nejmenší lovné míry candáta na 50 cm.

Zodpovědět příčiny vývoje jednotlivých populací není možné bez dlouhodobého sledování všech důležitých hráčů systému, jako jsou řasy, bezobratlí, nedravé a dravé ryby. Proto odborníci nádrž Lipno z hlediska rybích populací sledují dlouhodobě, s několika pomlkami od roku 2008. V posledních letech průzkumy podporují Národní agentura pro zemědělský výzkum (program Země), Akademie věd ČR a Český Rybářský Svaz. Na sledování se podílejí i pracovníci Povodí Vltavy s.p.

Dvacetičlenný tým odborníků prozkoumá během týdne celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi. Zázemí jim poskytne poříční dozorství Povodí Vltavy v Hůrce u Černé v Pošumaví. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu populace candáta a jeho potravní základny, tedy menších velikostí kaprovitých a okounovitých ryb, pak budou navržena doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Mezi ně patří např. úpravy pravidel rybolovu, návrhy vysazování ryb či výpočty očekávané produkce. Cílem je dosáhnout trvale udržitelného výnosu včetně trofejních úlovků a zároveň zachovat ekologicky vyvážený stav v nádrži.

Komplexní průzkum rybí obsádky se ale zdaleka nesoustředí pouze na candáta. Vědci budou podle certifikovaných evropských norem analyzovat celkové složení rybí obsádky včetně potravní základny nedravých ryb a plůdkových společenstev. Tyto rozsáhlé práce reprezentativně pokryjí většinu plochy nádrže a neujdou pozornosti rybářské veřejnosti. Žádáme proto veřejnost, aby se nepřibližovala k instalovaným zařízením a nezasahovala do nich. Nekvalifikované zásahy mohou být nebezpečné a mohou průzkum poškodit.

Kontakty:

Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR
kubecka@hbu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce