Zahlavi

Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví

11. 07. 2024

Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.

Francouzské velvyslanectví v Praze ocenilo 28. června 2024 talentované studenty doktorských programů a postdoktorandy už potřicáté. Cena se pojí s finanční odměnou, vědci a vědkyně na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Do letošního ročníku nominovaly české výzkumné instituce 61 badatelů, umístilo se 25 z nich.

Nové postupy chemie
Druhé místo v Ceně Jean Marie Lehna za chemii získal David DunlopÚstavu organické chemie a biochemie AV ČR za výzkum Electronic and geometric degrees of freedom of organoelement compounds. Vědec působí v úspěšném týmu Tomáše Slaniny, který už obdržel například Cenu Wernera von Siemense.

„Ocenění vnímám jako uznání postupů, které se mi podařilo vyvinout, a výsledků, jichž jsme s kolegy dosáhli. Cena mi také otevírá dveře k výzkumné stáži ve Francii, kterou jsem se rozhodl absolvovat ve vědecké skupině Jean-Marie Lehna,“ říká David Dunlop.


David Dunlop (druhý zleva)

V soutěži uspěl i další člen týmu Tomáše Slaniny – první příčku v Ceně Sanofi za farmacii obsadil Ondřej Groborz, kterého nominovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.

Nejlepší jaderný výzkum
V kategorii Cen Henriho Becquerela za jaderný výzkum zvítězila Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR s prací Nanostructuring of monocrystalline ZnO with energetic ion beams for novel optical functional materials.

Cenu získala vědkyně za výsledky, kterých dosáhla při doktorském studiu. „Ve výzkumu jsem se zaměřila na interakce iontových svazků s oxidem zinečnatým a vytváření samotných nanostruktur, ale i na vliv nanostrukturování na funkční, zejména optické vlastnosti oxidu zinečnatého a dalších krystalických materiálů,“ přibližuje.

„Ocenění je pro mě velkou poctou a úspěchem, za který vděčím především vedoucí své práce Anně Mackové i všem kolegům. Zahraniční stáž ve Francii mi umožní získat nové zkušenosti a rozšířit si obzory,“ dodává Adéla Jagerová.


Adéla Jagerová

Rozměry epidemie encefalitidy
Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek v oboru společenských a humanitních věd si z předávání odnesla za studii The Unknown Infection, or “Rožňava Disease” in Czechoslovakia in 1951 Kristýna KauckáMasarykova ústavu a Archivu AV ČR, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho.

„Českoslovenští vědci při výzkumu neznámého onemocnění zjistili, že se lze nakazit encefalitidou při vypití nepasterizovaného infikovaného mléka. V rožňavské mlékárně totiž nefungoval pasterizační přístroj, a tak vznikla největší epidemie klíšťové encefalitidy v dějinách. Článek se věnuje mocenskému i ideologickému rozměru epidemie,“ popisuje Kristýna Kaucká, která v současnosti zkoumá kůrovcové kalamity.

O oceněném výzkumu přednášela v roce 2020 i na festivalu Týden vědy a techniky AV ČR (nyní Týden Akademie věd ČR). Záznam si můžete pustit na platformě YouTube.


Kristýna Kaucká (druhá zleva)

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zpráv Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a portálu Věda a výzkum
Foto: © Ondřej Besperát, pro Francouzský institut v Praze
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce