Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR dnes otevírá výstavu Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí. Výstava představí ochranu památek v menších městech jako téma, které na počátku bouřlivého dvacátého století pozvolna vystoupilo do popředí širšího veřejného zájmu.

Malé město – sousloví evokující poklidný život plynoucí bez převratných změn. Na počátku bouřlivého dvacátého století však tento klid zůstával již jen zdánlivý. Jedinečné památkové hodnoty se ocitaly pod stále větším tlakem modernizačních záměrů. Narůstající riziko si mezi prvními uvědomil historik umění Zdeněk Wirth (1875–1961), který neváhal nutnost ochrany „malých měst“ veřejně zformulovat jako výzvu a úkol veškeré kulturní veřejnosti.

„Nárok na ochranu památek, vyplývající z rozvoje historických věd a stále se prohlubujícího poznání hodnot kulturního dědictví, se dostával do střetu s nárokem na průmyslový a hospodářský rozvoj, zlepšení životní úrovně, modernizaci měst – a s tím spojenými veřejnými i partikulárními zájmy,“ říká jeden z autorů výstavy Jakub Bachtík z Ústavu dějin umění AV ČR.

Ochrana památek v praxi narážela do velké míry na podobné problémy jako dnes. Skutečně koncepční střety mezi různými veřejnými zájmy byly spíše výjimečné, památky nejčastěji ohrožovaly soukromé podnikatelské záměry, případně tlak radnic na příliš jednostranně chápaný rozvoj a modernizaci. Jednotlivé případy podobně jako v současnosti provázely vyhrocené mediální přestřelky a politické kampaně, rozhodování za zády veřejnosti, korupce a klientelismus a podobně.

„Nevyzpytatelnost památkového dění do velké míry vyplývala z celkově slabé role památkových institucí, které v době rakousko-uherské monarchie, demokratické československé republiky ani poúnorového komunistického režimu neměly dostatek personálních kapacit a pravomocí (památkový zákon byl schválen až roku 1958) k tomu, aby sporné případy mohly sledovat, moderovat, případně rozhodovat. O to důležitější byla role odborné a občanské veřejnosti,“ vysvětluje Jakub Bachtík.

Skrze tyto komunity také často probíhaly vazby mezi regionem a „centrem“. Jejich fungování se mnohdy soustředilo kolem spolků, klubů a dalších organizovaných skupin, v jejichž čele stály osobnosti s vazbami na pražské prostředí a oficiální památkové instituce. S těmi pak mohly konzultovat postup v jednotlivých kauzách. Aktivní ale byl i přístup z druhé strany, když se experti a aktivisté z centra snažili koordinovat a podporovat památkářské snahy v menších městech. Klíčovou roli v tomto ohledu hrál jednak Klub Za starou Prahu, který cíleně zakládal své pobočky v dalších českých historických městech, jednak Zdeněk Wirth s okruhem spolupracovníků, obě skupiny však byly úzce propojené. Wirth se postupně stal klíčovým aktérem budování systému moderní památkové péče v českých zemích se sítí kontaktů po celém Československu.

Výstava časově ohraničená lety Wirthova profesního života nám představí tuto výjimečnou osobnost a její principy vnímání uměleckých hodnot minulosti, dodnes rezonující odbornou veřejností. Téma ochrany malého města pak přiblíží konkrétní příběhy vybraných historických staveb. Na jejich příkladech poodhalíme komplikované osudy památek ve víru moderní doby a poukážeme na osobnosti, často i místní nadšence, kteří se výrazným způsobem zapojili do odhodlaného, i když ne vždy úspěšného úsilí o jejich záchranu.

„Cílem výstavy je napomoci tomu, abychom si dokázali uvědomit krásu a historickou vrstevnatost malých měst, nevnímali tyto hodnoty jako samozřejmé a dokázali je s citlivostí uchovávat i do budoucna,“ uzavírá kurátorka výstavy Dana Schlaichertová.

K výstavě vychází doprovodný katalog.

Kontakt:

Barbara Líznerová
M Ústav dějin umění AV ČR
607 630 453
liznerova@udu.cas.cz

Přečtěte si také

• Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
• Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
• Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
• Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
• Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
• Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
• Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
• Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
• Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?