Zahlavi

Záludnosti myšlení poodhalí mezinárodní konference filozofie jazyka a mysli

22. 08. 2024

Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind (PLM) do Prahy přiláká ve dnech 26.-28. srpna badatele z celé Evropy. Ti se ve svých odborných příspěvcích zaměří například na hodnotu mezilidské konverzace se vzestupem konverzačních asistentů, „bulshitting“ na veřejnosti, nebo třeba na povahu a vnímání bolesti nejasného původu. Pořadatelem konference je Filosofický ústav AV ČR.

Otázku, do jaké míry jsou rozhovory s inteligentními konverzačními asistenty typu Alexa, Siri aj. stejně hodnotné jako rozhovory mezi běžnými lidskými účastníky, zanalyzuje Anna Drożdżowicz z norské Inland Norway University of Applied Sciences.

Situace, kdy mluvčí sleduje spíš dosažení svého cíle než pravdivost svých tvrzení, jsou klíčovým prvkem tzv. bullshittingu, kterého jsme bohužel stále častěji svědky ve veřejném prostoru. Na častou a přetrvávající praxi, kde účastníci diskuse nerespektují normy, které řídí praxi argumentování, se ve svém příspěvku zaměří Marie Guillot z pařížské Université Nanterre.

V popředí filosofického zájmu bude v rámci přednášek také téma bolesti a jejích kvalit, zejména v případě obtíží neprokázaného původu. Výzvy, které klade pacientům i výzkumníkům například chronická bolest, by mohly napomoci vývoji výzkumného programu v této oblasti a silnějšímu interdisciplinárnímu propojení s klinickým výzkumem a praxí. Téma fenomenologie bolestivých zážitků a jejich dynamického generování a udržování představí účastníkům Sabrina Coninx z Vrije Universiteit v Amsterdamu.

Přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti filosofie jazyka a mysli se během třídenního setkání odborníků vystřídá několik desítek. Mezinárodní konference Philosophy of Language and Mind, pořádaná v rámci Evropské sítě center zaměřených na filosofii jazyka a mysli (PLM – Philosophy of Language and Mind Network), se uskuteční již posedmé.

Program a podrobnosti a konferenci

PLM – Philosophy of Language and Mind Network vznikla v roce 2010 jako platforma pro spolupráci mezi členy v oblasti výzkumu a výzkumného vzdělávání. Sdružuje instituce z více než desítky evropských zemí a zaštiťuje pořádání mezinárodních konferencí, workshopů a vzdělávacích aktivit pro mladší generace badatelů v daném oboru v evropském měřítku. Koordinátorem spolupráce sítě PLM je v období 2022–2024 Tomáš Marvan z Filosofického ústavu AV ČR.

Více informací:
Jana Říhová

Filosofický ústav AV ČR
rihova@flu.cas.cz
+420 725 761 147

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce