Zahlavi

Zemřel Vladimír Vavřínek, mezinárodně uznávaný byzantolog

16. 08. 2024

Dne 14. srpna 2024 zemřel Vladimír Vavřínek (1930–2024), dlouholetý pracovník a zároveň i bývalý ředitel Slovanského ústavu AV ČR, mezinárodně uznávaný byzantolog a významný odborník na cyrilometodějské období.

Vladimír Vavřínek se narodil 5. srpna 1930 v Hradci Králové. Na pražské filozofické fakultě vystudoval obory historie a klasická filologie a následně pokračoval ve vědecké aspirantuře v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1970–1994 byl Vladimír Vavřínek vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kam byla po reorganizaci v roce 1963 převedena byzantologická sekce Slovanského ústavu.

Ve své odborné činnosti se Vladimír Vavřínek zaměřoval především na byzantsko-slovanské vztahy a zejména pak na dějiny Velké Moravy a význam cyrilometodějské misie. Důležité jsou také zásluhy Vladimíra Vavřínka o časopis Byzantinoslavica, jehož vedoucím redaktorem byl v letech 1990–2000, přičemž v redakci časopisu působil již od roku 1970.

Po roce 1989 se stal Vladimír Vavřínek klíčovou postavou v procesu obnovování samostatného Slovanského ústavu, který především díky jeho zásluhám získal právní subjektivitu k 1. lednu 1998. Vladimír Vavřínek poté vykonával funkci ředitele v letech 1998–2007.


Vladimír Vavřínek

Za svou odbornou činnost obdržel Vladimír Vavřínek mnohá tuzemská i mezinárodní ocenění, z nichž můžeme jmenovat oborovou medaili Josefa Dobrovského, udělenou předsedou AV ČR (2006), či udělení akademické hodnosti doctor honoris causa univerzitou v Šumenu za vědecký přínos k cyrilometodějským studiím (2011).

I po svém oficiálním odchodu na odpočinek v roce 2007 se jako emeritní vědecký pracovník nadále věnoval badatelské činnosti, jejímž vyvrcholením je monografie Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, která vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2013 a která se o deset let později dočkala i druhého, opraveného a doplněného vydání.

Český rozhlas Vltava natočil s Vladimírem Vavřínkem v roce 2020 u příležitosti jeho 90. narozenin rozhlasové vzpomínání, ve kterém líčí své badatelské osudy a které jsou důležitým svědectvím vědecké činnosti během složitého období českých dějin.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Slovanského ústavu AV ČR
Foto: Archiv Slovanského ústavu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce