Zahlavi

PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku

29. 05. 2024

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
archiv Lukáše Krmíčka

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva

2024_05_29_láva

2024_05_29_sopka

2024_05_29_sopka

2024_05_29_tefra

2024_05_29_tefra

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce