![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Bánovský poklad byl rituální a patřil zřejmě pravěké velmožce
24. 07. 2023
Takzvaný Bánovský poklad zkoumají odborníci od roku 2017. Detailní analýzy odhalily, že šlo o předměty záměrně uložené do země během rituálu. Zároveň tým specialistů Archeologického ústavu AV ČR, Brno, Univerzity Palackého v Olomouci a Karlovy univerzity v Praze zjistil, že věci včetně bohatého kroje patřily ženě – zřejmě velmožce, která se navíc pohybovala mezi tehdejší elitou, jež dohlížela na část Jantarové stezky. Studii zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports.
Bánovský poklad objevil pomocí detektoru kovů občanský spolupracovník již v roce 2017 a už při prvním prozkoumání celého souboru bylo patrné, že jde o zcela mimořádný objev. Detailní analýzy terénní situace, studium jednotlivých předmětů a série přírodovědných výzkumů ukázaly, že Bánovský poklad představuje depot, tedy soubor předmětů, které byly společně do země záměrně uloženy v průběhu určitého rituálu.
„Výzkumu se věnoval interdisciplinární tým téměř šest let. Bánovský poklad ukázal, nejen proč byl uložen a kým, ale také odhalil, že minimálně ‚bánovská horda/tlupa‘ byla napojena na významnou pravěkou obchodní cestu – Jantarovou stezku,“ upřesňuje Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Ženský kroj a tisíce jantarových korálků
Kromě železné sekery a keramické nádoby, do níž byla část předmětů vložena, se depot skládal zejména ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků (spony, náramky/nápažníky, vlasové ozdoby, náušnice, jehlice, prsten ad.) a dvou železných opaskových kruhů. Soubor šperků obsahuje několik desítek skleněných a 1500 až 2000 jantarových korálků. „Byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ říká vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého.
Jednotlivé části pokladu pocházejí z různých částí Evropy
Mimořádně bohatý kroj zřejmě patřil ženě významného společenského postavení, snad příslušnici velmožské rodiny. Vznikl ve starší době železné, někdy v letech 575–550 př. n. l. „Přírodovědné analýzy provedené L. Kučerou prokázaly, že jantar pocházel z Pobaltí,“ dodává Martin Golec. Také některé další součásti kroje pocházejí ze vzdálených regionů. Část bronzových šperků, mezi nimiž vyniká šest exemplářů unikátních, tzv. dračích spon, byla přenesena z území dnešního Slovinska, odkud též pravděpodobně pochází samotná technologie výroby skleněných korálků. Ty však již mohly být tehdy vůbec poprvé vyrobeny na území dnešní ČR.
Velmožka dohlížející na Jantarovou stezku
Výsledky výzkumů dávají Bánovský poklad a jeho původní nositele do nesporné souvislosti s průběhem pravěké dálkové komunikace, která se označuje jako Jantarová stezka. Ta i ve starší době železné spojovala Pobaltí se Středomořím, kde byl o pověstné zlato severu neutuchající zájem. Část luxusních bronzových šperků v pokladu tak mohla majitelka vyměnit právě za jantar. Jednotlivé úseky Jantarové stezky ovládaly a kontrolovaly místní elity, které z tohoto čilého obchodu těžily. „A právě k této elitě, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila i žena z Bánova,“ potvrzují Jaroslav Bartík a Tomáš Chrástek z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, kteří depot dokumentovali přímo v terénu.
Dnes jsou nálezy široké veřejnosti zpřístupněny v nové stálé expozici „Pravěk Uherskohradišťska“ v Památníku Velké Moravy Slováckého muzea ve Starém Městě.
Kontakt:
Mgr. Jaroslav Bartík, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
e-mail: bartik@arub.cz
Citace studie:
Golec, M., Bartík, J., Golec Mírová, Z., Kučera, L., Chrástek, T., Kapusta, J., Šamajová, K. 2023: Trade, use, offer. The hoard of Bánov ‒ „Skalky“ (CZ). Journal of Archaeological Scieces – Reports 50.
Přečtěte si také
- Výstava Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních
- Vědci objevili nové funkce starého proteinu při opravě poškozené DNA
- Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA
- Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.