![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
19. 07. 2024
Osmnáctimetrová veslice, vypůjčená od německé univerzity v Erlangen-Nürnberg, bude dva měsíce k vidění ve Velké laguně kempu Merkur na vodní nádrži Nové mlýny u Pasohlávek. Pětitunová loď, která pojme dvacet veslařů, je součástí letního programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které zde provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno. Na slavnostním zahájení dnes odpoledne a také o některých sobotách a nedělích v červenci a srpnu loď nazvaná Danuvina Alacris vypluje i s římskou posádkou.
Repliku veslice typu lusoria ze 4. století postavil podle originálních archeologických nálezů tým archeologa Borise Dreyera z německé Erlangensko-Norimberské univerzity. Nazvali ji Danuvina Alacris (latinsky Živý Dunaj) a v roce 2022 s ní splavil Dunaj z Německa až do Černého moře.
„Je to taková loď, které římské vojsko užívalo zejména na Dunaji a Rýně, o čemž svědčí objevy jejich trosek z území Německa. Je však velmi pravděpodobné, že podobné typy plavidel Římané využívali též pro transport zásob i lidí na Moravě a Dyji v době markomanských válek,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Historii veslice i výrobu její repliky podle pozůstatků vraků objevených v německé Mohuči v roce 1981 dnes také na slavnostním zahájení akce představí vedoucí týmu, Boris Dreyer. „Všechny pracovní fáze její výroby byly prováděny způsobem odpovídajícím římským řemeslným metodám
a s použitím římských nástrojů, materiálů a barev,“ zdůrazňuje Balázs Komoróczy.
Německá univerzita loď Danuvina Alacris zapůjčuje na různá místa. V červnu například kotvila na Dunaji ve městě Tulln, poté poputuje do Bratislavy, kde ji bude prezentovat Mestský ústav ochrany pamiatok v Bratislave.
„Na Velké laguně novomlýnských nádrží nebude Danuvina Alacris pouze kotvit,“ uvádí Pavla Růžičková, organizátorka akcí Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. „Dnes přibližně v 17.45 slavnostně vypluje i s římskou posádkou, zopakovat bychom to chtěli i v dalších víkendech o prázdninách. A pokud nám to podmínky dovolí, chceme nabízet plavbu i veřejnosti,“ dodává Pavla Růžičková.
Meče a dýky Římanů na Moravě
V Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše si také zájemci mohou ode dneška prohlédnout soubor nálezů nových římských mečů z regionu Dalešické přehrady, které zapůjčila Muzea Vysočiny Jihlava a Třebíč. „Uvidí též nenápadný, ale o to významnější fragment římské vojenské dýky, první nález tohoto druhu z území Moravy vůbec. Dýku a některé meče ovšem uvidí též v podobě atraktivních replik, které vytvořil konzervátor a umělecký kovář Patrick Bárta,“ doplňuje Balázs Komoróczy. Nové nálezy zde budou vystaveny do konce roku 2026, poté budou vráceny do muzeí.
Loď Danuvina Alacris kotví v Autokempu ATC Merkur Pasohlávky od 19. července do 5. září 2024.
Prezentace lodi je výstupem projektu Roman Trails – On the Trail of the Romans in the Weinviertel Region and in South Moravia (ID projektu ATCZ00143), který je spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím programu Interreg Rakousko – Česko 2021-2027.
Technické zajištění prezentace lodi byla podpořena dotací ze strany Jihomoravského kraje a Obce Pasohlávky.
Více informací:
Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, Pasohlávky 244
Provozovatel: Archeologický ústav AV ČR, Brno
www.branadorimskerise.cz
www.arub.cz
Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
- Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
- Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.