Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
12. 07. 2024
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR dnes otevírá výstavu Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí. Výstava představí ochranu památek v menších městech jako téma, které na počátku bouřlivého dvacátého století pozvolna vystoupilo do popředí širšího veřejného zájmu.
Malé město – sousloví evokující poklidný život plynoucí bez převratných změn. Na počátku bouřlivého dvacátého století však tento klid zůstával již jen zdánlivý. Jedinečné památkové hodnoty se ocitaly pod stále větším tlakem modernizačních záměrů. Narůstající riziko si mezi prvními uvědomil historik umění Zdeněk Wirth (1875–1961), který neváhal nutnost ochrany „malých měst“ veřejně zformulovat jako výzvu a úkol veškeré kulturní veřejnosti.
„Nárok na ochranu památek, vyplývající z rozvoje historických věd a stále se prohlubujícího poznání hodnot kulturního dědictví, se dostával do střetu s nárokem na průmyslový a hospodářský rozvoj, zlepšení životní úrovně, modernizaci měst – a s tím spojenými veřejnými i partikulárními zájmy,“ říká jeden z autorů výstavy Jakub Bachtík z Ústavu dějin umění AV ČR.
Ochrana památek v praxi narážela do velké míry na podobné problémy jako dnes. Skutečně koncepční střety mezi různými veřejnými zájmy byly spíše výjimečné, památky nejčastěji ohrožovaly soukromé podnikatelské záměry, případně tlak radnic na příliš jednostranně chápaný rozvoj a modernizaci. Jednotlivé případy podobně jako v současnosti provázely vyhrocené mediální přestřelky a politické kampaně, rozhodování za zády veřejnosti, korupce a klientelismus a podobně.
„Nevyzpytatelnost památkového dění do velké míry vyplývala z celkově slabé role památkových institucí, které v době rakousko-uherské monarchie, demokratické československé republiky ani poúnorového komunistického režimu neměly dostatek personálních kapacit a pravomocí (památkový zákon byl schválen až roku 1958) k tomu, aby sporné případy mohly sledovat, moderovat, případně rozhodovat. O to důležitější byla role odborné a občanské veřejnosti,“ vysvětluje Jakub Bachtík.
Skrze tyto komunity také často probíhaly vazby mezi regionem a „centrem“. Jejich fungování se mnohdy soustředilo kolem spolků, klubů a dalších organizovaných skupin, v jejichž čele stály osobnosti s vazbami na pražské prostředí a oficiální památkové instituce. S těmi pak mohly konzultovat postup v jednotlivých kauzách. Aktivní ale byl i přístup z druhé strany, když se experti a aktivisté z centra snažili koordinovat a podporovat památkářské snahy v menších městech. Klíčovou roli v tomto ohledu hrál jednak Klub Za starou Prahu, který cíleně zakládal své pobočky v dalších českých historických městech, jednak Zdeněk Wirth s okruhem spolupracovníků, obě skupiny však byly úzce propojené. Wirth se postupně stal klíčovým aktérem budování systému moderní památkové péče v českých zemích se sítí kontaktů po celém Československu.
Výstava časově ohraničená lety Wirthova profesního života nám představí tuto výjimečnou osobnost a její principy vnímání uměleckých hodnot minulosti, dodnes rezonující odbornou veřejností. Téma ochrany malého města pak přiblíží konkrétní příběhy vybraných historických staveb. Na jejich příkladech poodhalíme komplikované osudy památek ve víru moderní doby a poukážeme na osobnosti, často i místní nadšence, kteří se výrazným způsobem zapojili do odhodlaného, i když ne vždy úspěšného úsilí o jejich záchranu.
„Cílem výstavy je napomoci tomu, abychom si dokázali uvědomit krásu a historickou vrstevnatost malých měst, nevnímali tyto hodnoty jako samozřejmé a dokázali je s citlivostí uchovávat i do budoucna,“ uzavírá kurátorka výstavy Dana Schlaichertová.
K výstavě vychází doprovodný katalog.
Kontakt:
Barbara Líznerová
M Ústav dějin umění AV ČR
607 630 453
liznerova@udu.cas.cz
Přečtěte si také
- Lipno a Orlík v obrazech: putovní výstava již podruhé
- Největší festival starověkých dějin začíná v pátek v Mušově u Pasohlávek
- Objev českých vědců píše novou kapitolu učebnic elektrochemie
- Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu
- Silné zimní blesky spustily dlouhotrvající hvízdání v okolí Země
- Tomáš Čižmár převzal významné evropské ocenění v oboru mikroskopie
- Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr
- Záludnosti myšlení poodhalí mezinárodní konference filozofie jazyka a mysli
- Nové molekuly snižují chuť k jídlu a chrání mozek před Alzheimerovou chorobou
- Vědci zahájí rozsáhlý průzkum ryb lipenské nádrže
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.