![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2019/Memorandum-Sevecek-prosinec_web-6.jpg_1987258066.jpg)
V Praze vzniká česko-německá platforma pro výzkum dějin a kultury
11. 12. 2019
Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě.
Dohodu o tom ve středu 11. prosince podepsali v Praze ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke a ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček.
Podpora nejmladší generaci
„Přínosem této platformy budou společné vědecké výstupy, databáze, konference i workshopy. Zvláště bychom chtěli podpořit nejmladší generaci při zahraničních výměnách,“ uvádí ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Na těchto aktivitách se však bude podílet řada jiných ústavů Akademie věd, mimo jiné Slovanský ústav, Archeologický ústav, Etnologický ústav, Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny či Ústav pro českou literaturu. Celkem jde o čtrnáct akademických pracovišť.
„Těším se, že naše spolupráce obohatí výzkum v tomto regionu a povede k řadě vynikajících výsledků,“ říká ředitel Leibnizova ústavu Christian Lübke. „Půjde o jakýsi spojovací element, který propojí výzkumné aktivity akademických pracovišť směrem do německého prostoru,“ dodává Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu. Právě v jeho prostorách ve Valentiské ulici na Starém Městě bude nové sídlo platformy, v sousedství již fungujících poboček německých výzkumných institucí mnichovské Collegia Carolina a varšavského Německého historického ústavu.
Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft) je jednou z největších vědeckých institucí v Německu, její ústavy zaměstnávají přes 19 tisíc spolupracovníků a hospodaří s rozpočtem téměř dvou miliard eur. Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy sídlí v Lipsku a zaměřuje se na výzkum historie a kultury středoevropského regionu od pozdní antiky až po současnost. Společná česko-německá platforma vznikne na základě nově vznikající pobočky tohoto ústavu v Praze.
Na titulní fotografii (zleva) ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček a ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Dvě desítky mladých vědkyň a vědců převzaly Prémii Otto Wichterleho
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
- Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
- Jak usnadnit otevřené publikování? Tipy zazněly na semináři v Akademii věd
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.