![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
24. 06. 2024
Botanický ústav AV ČR je hlavním koordinátorem souborného díla Květena České republiky. V Nakladatelství Academia právě vychází poslední, devátý díl. Uzavírá tím více než padesátiletý projekt podrobné revize rostlinné diverzity, který byl zahájen v 70. letech minulého století a představuje nejpodrobnější a nejkomplexnější popis flóry na našem území.
Tato devítisvazková monografie zahrnuje všechny domácí druhy cévnatých rostlin, druhy zdomácnělé, zplanělé a častěji pěstované. Obsahuje také poznámky o druzích přechodně zavlékaných, méně často pěstovaných okrasných a užitkových rostlinách a také o rostlinách, jejichž výskyt na území ČR lze s určitou pravděpodobností očekávat.
Kromě charakteristiky jednotlivých druhů je velká pozornost věnována i údajům o tom, kde rostou, jak se mění jejich rozšíření a jaký je jejich praktický význam jako zdrojů potravin, surovin, léčiv, jako okrasných rostlin, plevelů apod.
Poslední díl navazuje na předchozí svazky, které byly průběžně vydávány od r. 1988. Přináší popis téměř 400 druhů ze sedmi čeledí, z nichž nejobsáhlejší jsou šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae).
Zejména čeleď lipnicovitých, která zahrnuje trávy s krásnými českými jmény jako bér, bojínek, ježatka, metlice, rosička, sveřep, válečka, vousatka nebo zaječí ocásek, je ekonomicky a hospodářsky jednou z nejdůležitějších čeledí světa. Zahrnuje totiž také obilniny, které jsou klíčovými potravinovými zdroji pro lidstvo.
Text je doplněn 120 celostránkovými ilustracemi a na jeho vypracování se podílelo 33 autorů z předních botanických pracovišť v České republice. Hlavní editorkou 9. dílu byla Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR.
Svým celkovým pojetím a hloubkou zpracování se Květena České republiky řadí mezi nejpodrobnější flóry v celosvětovém měřítku a je jednou ze základních flór středoevropského prostoru, což z ní činí důležitý zdroj informací i pro botaniky v zahraničí. Žádný ze sousedních států totiž nemá obdobnou moderní květenu dokončenou.
Je však určena nejen výzkumným pracovníkům, ale i odborníkům v otázkách životního prostředí, ochrany přírody, zemědělské a lesnické praxe, učitelům biologie, studentům, amatérským botanikům a díky detailnímu zpracování i širší veřejnosti.
Kontakt:
prof. RNDr. František Krahulec, CSc.
Botanický ústav AV ČR
Oddělení evoluční biologie rostlin
frantisek.krahulec@ibot.cas.cz
Miroslava Dvořáková
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.