
Akademie věd posmrtně ocenila dílo matematika Františka Matúše
21. 08. 2019
Na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR působil František Matúš téměř celý svůj profesní život. Nastoupil jako čtyřiadvacetiletý vědec v roce 1985 a pracoval zde až do své předčasné smrti v květnu loňského roku. Bylo mu 56 let.
In memoriam nyní získal čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Jana Řídkého ji 21. srpna v prostorách ÚTIA převzali jeho manželka Jana a syn Vladislav.
„Patřil k prvním lidem, kteří aplikovali multidisciplinární přístup ve všem, co dělali,“ uvedla předsedkyně AV ČR. František (Fero) Matúš byl autorem zhruba sedmdesáti vědeckých publikací z různých oblastí matematiky. Jeho výzkumné zájmy byly velmi široké: týkaly se teorie informace, teorie pravděpodobnosti, statistiky, geometrie, algebry i kombinatorické optimalizace.
Entropické oblasti a využití v kryptografii
Od začátku své kariéry se Matúš zajímal o pravděpodobnostní, kombinatorické a algebraické metody v umělé inteligenci. Více než patnáct časopiseckých článků věnoval výzkumu struktur pravděpodobnostní podmíněné nezávislosti a jejím grafickým modelům, přičemž se jednalo o technicky obtížný matematický problém.
Při udílení medaile byla přítomna také Matúšova sestra Janka Petöczová
Proslulost v informačně-teoretické komunitě získal díky svým výsledkům o entropických oblastech, což je téma na hranici mezi teorií informace, teorií polymatroidů a krypotografií. Vyvinul techniku na odvozování neklasických informačně-teoretických nerovností založenou na myšlence adhese (slepování) polymatroidů. Jeho výzkum našel i praktické využití v kryptografii, kde umožnuje přesnější odhady. František Matúš měl i zahraniční zkušenosti, v 90. letech působil na univerzitě v Bielefeldu na základě Humboltova výzkumného stipendia.
„Fera Matúše jsem znala více než třicet let. Byl mimořádně chytrý a kritický ke své i cizí práci, zároveň však velmi skromný a statečný,“ dodala ředitelka Ústavu teorie informace a automatizace Jiřina Vejnarová.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem
Foto: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy