Knihovna Akademie věd ČR sídlí v samém centru Prahy, naproti Národnímu divadlu. Její nádherné prostory ale spíše než turisté znají studenti a badatelé. Počet registrovaných čtenářů neustále roste, aktuálně jich Knihovna AV ČR eviduje přes 5700. Cílem akademické knihovny není „jen“ půjčovat a skladovat knihy, ale také bádat v oblasti dějin knižní kultury. Interiér bývalé spořitelny, jejíž trezory dnes namísto zlatých cihliček chrání knihy a lístkové katalogy, si v rámci svého turné po pracovištích AV ČR prohlédla ve středu 17. června 2020 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Interiér Knihovny AV ČR si v rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR prohlédla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (třetí zprava). Zleva: zaměstnankyně Knihovny AV ČR Ivana Laiblová Kadlecová, vedoucí odboru pro výzkum a vývoj Knihovny AV ČR Lenka Veselá, zástupkyně ředitelky pro knihovnické procesy Zdeňka Chmelařová, členka Akademické rady Markéta Pravdová, místopředseda AV ČR Pavel Baran, ředitelka Knihovny AV ČR Magdaléna Vecková, členka Akademické rady Taťána Petrasová a zástupce ředitelky knihovny pro výzkum, vývoj a technologie Martin Lhoták.
Bývalé bankovní hale (dnes Knihovně AV ČR) dominují dvě alegorické sochy z carrarského mramoru symbolizující Spořivost a Hospodárnost. Jejich autorem je Josef Václav Myslbek.
Základní výzkum Knihovny Akademie věd ČR se soustředí na téma starší české knižní kultury, zejména na dějiny českého knihtisku a knihoven v raném novověku. Výzkumnou činnost instituce představila hostům vedoucí odboru pro výzkum a vývoj Knihovny AV ČR Lenka Veselá.
Ukázka z botanického díla Icones plantarum F. B. Vietze (Wien 1800) s ručně kolorovanými ilustracemi. Knihovna AV ČR vlastní jako jedna z mála knihoven kompletní 11svazkovou řadu.
Lenka Veselá (stojící) mluvila o svém dlouhodobém výzkumu tzv. švédské knižní kořisti. Na různých místech Evropy se snaží vypátrat knihy uloupené švédskými vojsky na sklonku třicetileté války z Prahy, Olomouce a Mikulova. O tématu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 01/2019.
Kolorovaná ilustrace čínské švadleny ze sešitově vydaných portrétů čínských řemeslníků (Lipsko, cca 1800)
Knihovna Akademie věd ČR nabízí důstojné a klidné zázemí každému, kdo si potřebuje napsat diplomovou práci nebo se připravit na zkoušku. Čtenáři, kteří vyžadují ke své práci klid a soukromí, si mohou pronajmout malou uzavíratelnou studovnu (předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové ji ukazuje ředitelka knihovny Magdaléna Vecková).
Knihovna získává nové knihy formou nákupu, darů a prostřednictvím tzv. akademických povinných výtisků (publikace vydané ústavy AV ČR a Nakladatelstvím Academia). V roce 2019 činil celkový přírůstek do knihovního fondu 8526 knihovních jednotek.
Knihovědkyně Lenka Veselá drží v rukou tzv. Kristovu délku – unikátní tiskovinu (patří mezi tzv. pověrečné tisky), která v minulosti sloužila jako ochrana například rodičce při porodu. Pruh papíru nebo látky potištěný modlitbami se obvykle přikládal přímo na tělo, aby nositelce přinesl štěstí.
Zleva: Na snímku místopředseda AV ČR Pavel Baran, ředitelka Knihovny AV ČR Magdaléna Vecková a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Svitek tzv. Kristovy délky (pověrečného tisku) se dá rozbalit a zase sbalit. Pověrečné tisky vznikaly ještě v 19. století, ale dodnes se jich zachovalo velmi málo. Jeden z nich vlastní právě Knihovna AV ČR. Více informací také v hesle na webové Encyklopedii knihy.
Titulní list botanického díla Icones plantarum F. B. Vietze (Wien 1800)
Knihovna AV ČR disponuje unikátním rukopisem Koránu z první třetiny 18. století, vytvořeným v severní Africe. Zvláštní je tím, že v něm čtenář najde vyobrazení posvátného černého kamene v Mekce (v islámské literatuře je vyobrazování konkrétních předmětů velmi výjimečné).
Budova, kde dnes sídlí Knihovna AV ČR, původně sloužila jako spořitelna. Na výzdobě budovy a dvorany se podíleli takoví tvůrci jako J. V. Myslbek, autor dvou alegorických soch ve dvoraně a dvou lvů na schodišti a ve vestibulu. Dochovaly se také trezory. Dnes v nich ale nenajdete peníze ani zlato, nýbrž lístkový knihovnický katalog (na snímku před vchodem do trezoru ředitelka knihovny Magdaléna Vecková).
Čtenáři, studenti a badatelé v knihovně mohou využít odpočinkovou místnost, kde je možné dát si kávu nebo svačinu. Stěny zdobí obrazy s dobovými fotografiemi a popisky přibližujícími historii budovy.
V dubnu 2013 vybuchl v sousední budově FAMU plyn a způsobil velké škody také v Knihovně AV ČR. Ředitelka knihovny Magdaléna Vecková ukazuje na skleněný strop dvorany, jehož části se tehdy také rozbily.
V současné době spravuje Knihovna AV ČR přibližně jeden milion svazků včetně obsahově zajímavého souboru archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků (přibližně 25 000 svazků).
Činnost Knihovny Akademie věd ČR předsedkyni Evě Zažímalové představuje ředitelka Magdaléna Vecková (stojící) a zástupce ředitelky pro výzkum, vývoj a technologie Martin Lhoták (sedící).
Kalendář historický vydaný Danielem Adamem z Veleslavína v roce 1590. Exemplář uchovávaný v Knihovně AV ČR obsahuje unikátní poznámky pobělohorského exulanta Václava Nosidla z Geblic a také exlibris F. M. Pelcla.
V souvislosti se správou klasických informačních zdrojů v tištěné formě je důležitá funkce depozitáře v Jenštejně u Prahy, který pojme 36 850 metrů knižního fondu. Kromě Knihovny AV ČR ho využívají ústavy AV ČR a některé další knihovny a stávající kapacita depozitáře se již pomalu naplňuje, upozornila vedení Akademie věd ČR ředitelka knihovny Magdaléna Vecková.
Knihovna AV ČR se věnuje také restaurování starých tisků ze svého historického fondu, příkladem může být tento rukopis pocházející původně z Thun Hohensteinské knihovny. Veduta děčínského zámku na titulní straně je unikátní tím, že zachycuje podobu zámku před velkou přestavbou na konci 18. století.
Počet aktivních uživatelů knihovny přesahuje v současné době počet 5700 registrovaných čtenářů. Průměrná denní návštěvnost studovny činní 156 lidí. V roce 2019 knihovna evidovala celkem 8447 výpůjček, sdělila ředitelka Magdaléna Vecková.
V Knihovně se nachází soubor inkunábulí (jde o knihy vydané do konce 15. století), z nichž je většina vázána v původních vazbách zdobených slepotiskem a kováním. Text: Leona Matušková, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
