
Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
25. 04. 2025
Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.
„Když Prométheus stvořil lidi, vystoupil prý s Minervinou pomocí na nebe. Vzal si louč, přiložil ji ke kolu slunečního vozu, ukradl oheň a s ním pak seznámil lidi. Bohové se proto rozhněvali a na zem seslali dvě zla: horečky, to znamená úbytě, a nemoci. Samotného Prométhea dali bohové prostřednictvím Mercuria přikovat k hoře Kavkazu a přivolali orla, který vyjídal jeho srdce.“
Ani známý příběh o Prométheovi nechybí ve dvousvazkové publikaci Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. V ní se mimo jiné dozvíte, že existuje několik jeho verzí. Podle jedné z nich následně bohové stvořily jako trest pro lidstvo ženu. Jmenovala se Pandora.
Když ale otevřete oceněnou monografii, žádná „nepříjemná“ překvapení jako z Pandořiny skříňky nehrozí. Jejím jádrem je první český překlad dvou latinských středověkých příruček – Prvního a Druhého vatikánského mytografu. V 550 kapitolkách přinášejí své vlastní ztvárnění řecké mytologie. Dva opisy Druhého vatikánského mytografu autorka nedávno identifikovala i v rukopisech českého původu ze 14. a 15. století.
Mytologie na každém kroku
Kromě překladu obsahuje publikace i podrobné komentáře a doplňující kapitoly o literárních, kulturně- a uměleckohistorických kontextech a tématech z dlouhé tradice antického odkazu. Ukazuje, že mytologie byla v antické společnosti přítomna na každém kroku. Témata výběrově připomínají klasické pilíře antického dědictví i nová zjištění. Kniha dokládá, že vědy o antickém starověku nejsou statickým a neměnným vědeckým oborem, ale živým, stále se vyvíjejícím světem plným nových objevů. Text provází bohatý obrazový materiál.
„Magnesii Literu nevnímám jako cenu pro sebe, ale pro téma – antiku a její tradice, které přežily středověk, renesanci a novověk a dostaly se až k nám,“ uvedla autorka publikace Alena Hadravová při převzetí ceny.
Alena Hadravová převzala cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu.
Academia zabodovala v Magnesii Liteře už popáté
Pro knihy Nakladatelství Academia jde v soutěži Magnesia Litera o pátý úspěch v řadě. V roce 2021 se Knihou roku Magnesia Litera stala Shakespearova Anglie od Martina Hilského, o rok později zvítězil v kategorii naučné literatury entomolog Jan Žďárek s publikací Ohroženi hmyzem? V roce 2023 ovládl Literu za publicistiku etnolog a novinář Martin Rychlík s dílem Dějiny lidí, vloni získala prvenství za naučnou literaturu publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec.
Knihy nominované na Magnesii Literu za naučnou literaturu
Do užšího výběru v letošním ročníku Magnesie Litery v kategorii naučné literatury se navíc probojovaly pouze knihy z produkce Academia – kromě vítězné publikace to byly Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů a Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. Obyčejný život.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Nakladatelství Academia, Magnesia Litera
Přečtěte si také
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
- Fyzikální chemik Pavel Jungwirth získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina