Vědci představili dosavadní výsledky Strategie AV21 – den druhý

28. 05. 2019

Mikroobrábění laserem, vliv testovaných látek na metabolismus tkání, materiály s tvarovou pamětí a řízenou odezvou, přístroj pro studium magnetosféry ledových měsíců Jupiteru, analýzy dopadů zvyšování minimální mzdy. Nejen tato témata a výsledky Strategie AV21 představili její koordinátoři a řešitelé 16. a 17. května 2019 na konferenci v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě.

Strategie AV21 má v současnosti už 18 výzkumných programů, v nichž spojují úsilí vědci z celé Akademie věd ČR (s výjimkou dvou ústavů) a dvě infrastrukturní pracoviště. Jejich klíčovým cílem je identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a prostřednictvím mezioborové a meziinstitucionální spolupráce hledat cesty k jejich řešení.

Informace o prvním dnu konference, kdy se představila první část programů najdete na webu Akademie věd ČR. Druhý den zahájil přehlídku nejlepších výsledků Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu AV ČR, koordinátor programu Kvalitní život ve zdraví i nemoci. Vědci v jeho rámci iniciují bádání zaměřená především na civilizační choroby spjaté s životním stylem. Snaží se vytvářet prostředí pro účinný přenos poznatků do běžného života – a to i díky kontaktům s pacientskými organizacemi, popularizaci v médiích i ve školách, doporučením pro zákonodárce apod.

Jedním z úspěšných projektů je například sociologicko-fyziologický výzkum zdraví a zdravého životního stylu. Shromáždil množství dat o situaci v České republice, rizikových faktorech civilizačních chorob apod., z nichž mohou vycházet další studie. Jakub Otáhal zdůraznil i práce zaměřené na pacienty s epilepsií. Ty mají vést ke zlepšení diagnostiky choroby i predikce epileptických záchvatů. (Videozáznam prezentace naleznete zde.)

Koordinátor programu Paměť v digitálním věku Luboš Velek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR popsal zkoumání paměti v jejích sociokulturních, psychologických a kognitivních podobách, studium utváření a proměn paměti individuální i kolektivní v dějinách atd. Vyzdvihl budování encyklopedické báze digitálního věku nazvané Ostrovy spolehlivého poznání, která funguje jako výzkumná infrastruktura zahrnující a propojující různé internetové encyklopedie, informační portály, digitální databáze sloužící badatelům z nejrůznějších vědních disciplín, včetně archeologů, muzikologů, jazykovědců a odborníků z dějin umění. Dalšími aktivitami výzkumného programu je kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury a dále digitalizace nejrůznějších historických pramenů. (Videozáznam)

Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR vybral z programu Efektivní veřejné politiky a současná společnost několik ekonomických, socioekonomických a prakticky orientovaných filozofických témat bádání. Mezi výsledky byla studie dopadů zvyšování minimální mzdy či série studií týkajících se rodinné politiky v ČR. Velkou a složitou otázkou, která se v rámci tohoto výzkumného programu řešila z mnoha aspektů, byla eutanazie. (Videozáznam)

Aktivity směřující k naplnění cíle programu Formy a funkce komunikace – především analyzovat formy, nástroje a rizika veřejné komunikace, ukázat její historické podoby i proměny a zkoumat roli komunikace a sociální interakce ve vývoji osobnosti – nastínil Petr Koťátko z Filosofického ústavu AV ČR. Ze série empirických výzkumů zmínil např. studii faktorů ovlivňujících formování postojů žáků základních škol k demokracii a jejím institucím, přiblížil i výstavu Božská moudrost – Boží příroda s podtitulem Rosekruciánské manifesty, Evropa a české země v 17. století. (Videozáznam)

Jádrem programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy, jak jej představil jeho koordinátor Marek Hrubec ze Sociologického ústavu AV ČR, je analýza významných společenských, kulturních, civilizačních, politických a ekonomických konfliktů, které jsou příčinami různých násilných střetů. Velká pozornost vědců patřila i vědeckým analýzám migrace a menšin. Těmito tématy se zabývaly i velké mezinárodní konference Překonávání globálních hrozeb, která si všímala aktuálního problému migrační vlny, a Globální konflikty a lokální souvislosti, jejíž součástí se stala i stejnojmenná výstava. (Videozáznam)

Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR se soustředil na roli programu Vesmír pro lidstvo v zapojení pracovišť Akademie věd ČR do různých kosmických projektů a do vývoje přístrojů pro výzkum vesmíru i naší planety – a díky tomu i na roli v účasti českého průmyslu na zajímavých úkolech. Přiblížil zapojení českých vědců do přípravy čtyř přístrojů pro sondu Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA), která v únoru příštího roku zamíří k naší hvězdě. Nebo také do mise Juice, na níž se čeští odborníci podílejí nízkofrekvenčním analyzátorem, který prozkoumá magnetosféru ledových měsíců Jupiteru a interakce plazmatu okolo této planety. (Videozáznam)

Jedním z nejmladších programů je Světlo ve službách veřejnosti. Orientuje se především na laserové technologie a jejich aplikace. Tomáš Mocek z Fyzikálního ústavu AV ČR připomněl výjimečné postavení a možnosti center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech i centra PALS. Jako příklad uvedl použití unikátních laserových systémů s vysokým výkonem centra HiLASE pro 3D tisk a mikroobrábění laserem, využití laserů ke zvyšování odolnosti materiálů a výdrže cyklicky namáhaných součástek. Lasery ale mohou sloužit také ke studiu extrémních stavů hmoty atd. (Videozáznam)

Jan Kopecký z Fyziologického ústavu AV ČR obrátil pozornost k dosavadním výsledkům programu Preklinické testování potenciálních léčiv. Poukázal na složitou a dlouhou cestu vývoje léku, která trvá od syntézy ke klinickému použití zhruba 10 let. Z 10 tisíc potenciálně nadějných látek vytipovaných v základním výzkumu se v průměru pouze asi 250 ukáže jako vhodné pro preklinické testování, 10 z nich testy projde, a nakonec se jediná látka stane léčivem. Úkolem vědců je tuto cestu zkrátit a zefektivnit. Konkrétně se testovaly látky s potenciálem pro terapii onkologických, infekčních a nervových onemocnění. Sleduje se rovněž vliv testovaných látek na metabolismus určitých tkání, např. na indukci tepla hnědé tukové tkáně. Zahájena byla též první fáze klinického testování léčiva pro eliminaci nádorových buněk ovlivněním metabolismu mitochondrií. (Videozáznam)

Nové materiály na bázi kovů, keramik a kompozitů je název výzkumného programu, který koordinuje Ludvík Kunz z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Do svého vystoupení zahrnul výsledky v oblasti materiálů s tvarovou pamětí a řízenou odezvou, materiálů pro extrémní prostředí, pro úsporu energie a udržitelný rozvoj, ale i problematiku progresivních nanokompozitů. Vyzdvihl práce týkající se využití pulzujícího vodního svazku ke zpevnění povrchu materiálů, což by mohla být nadějná nová technologie pro zlepšení únavové pevnosti. Dále poukázal na vývoj systému pro měření deformací při vysokofrekvenčním zatěžování materiálů, zlepšení popisu šíření únavové trhliny ve speciálních železničních nápravách pro různé zatěžující a environmentální podmínky, ale také vývoj a charakterizaci wolframových materiálů pro fúzní reaktory a řadu dalších. (Videozáznam)

Konferenci o dosavadních výsledcích Strategie AV21 uzavřel Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, který koordinuje program nazvaný Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. Za minulých pět let už vyústil v 57 konferencí, 53 monografií, 70 odborných studií a stovky popularizačních přednášek. Mezi nejvýraznější patří akce k 700. výročí narození Karla IV. Další z prezentovaných aktivit se týkaly mimořádných snah o dokumentaci a záchranu ohrožených památek v Mosulu i modelového zachycení těch, které už byly zničeny. Pracoviště se zapojila i do projektu EU Kolébky evropské kultury, který vyústil mj. ve výstavu Dědictví Karla Velikého. S podporou Strategie AV21 vznikla i videa přibližující obnovu Pražského hradu v letech 1918–1929 nebo databáze www.prazsky-hrad.cz. (Videozáznam)

Videozáznamy z prvního dne konference

Zahájení konference