Vědci představili ve Sněmovně konkrétní výsledky Strategie AV21

05. 11. 2019

Na klíčové problémy dnešní doby se od roku 2015 zaměřuje celkově 18 výzkumných programů Strategie AV21 rozprostřených napříč všemi vědními oblastmi. Postupně se do nich zapojilo pět desítek ústavů Akademie věd a další desítky českých i zahraničních institucí, vysokých škol a firem. Konkrétní výsledky osmi programů vědci prezentovali poslancům na odborné konferenci, která se uskutečnila v podělí 4. listopadu přímo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Svůj název si vypůjčila z podtitulu úspěšné výzkumné strategie: Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.

Nízká míra byrokracie, vysoká flexibilita, mezioborová synergie a především: zlom v přenosu nových poznatků a technologií do praxe – to byla hlavní synonyma, kterými pět let práce výzkumné platformy Strategie AV21 hodnotili řečníci. Také proto projekty Strategie nekončí. V příštím roce se otevře šest nových výzkumných programů a zapojí se tak všechna pracoviště AV ČR. „Jeden z příštích projektů chystáme také s kolegy ze Slovenské akademie věd,“ prozradila v úvodním slovu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která tak současně v sále Státních aktů, kde se konference uskutečnila, uvítala místopředsedu slovenských akademiků Dušana Gálika.

Jedním z úspěšných programů, v němž spojuje síly 13 ústavů Akademie věd, je Účinná přeměna a skladování energie. Na konferenci jej představil jeho koordinátor, ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Jiří Plešek. Mezi nejzajímavější výsledky tohoto programu, z nichž některé se nyní připravují pro EXPO 2020 v Dubaji, patří nová metoda aerosolové syntézy nanoprášků pro zvýšení účinnosti palivových článků. „Výhodou této technologie, která už je patentovaná, je to, že vzniká obrovský efektivní povrch a zároveň šetříme drahý kov - platinu,“ uvedl Jiří Plešek s tím, že technologii se teď vědci ve spolupráci s tchajwanskými partnery pokouší komercializovat.

Jiří Plešek, ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR a koordinátor programu Účinná přeměna a skladování energie, hovoří k účastníkům konference v sále Státních aktů

Skvělá příležitost pro výzkum i pro české firmy

Experiment, který nemá ve světě obdoby, představil ve své prezentaci Josef Stemberk, koordinátor programu Přírodní hrozby. „Zkoumáme šíření tepla ve skalních stěnách, protože střídání teploty, dilatace skalních masivů vede postupně k jejich řícení. V zastavěných plochách řady i velkých českých měst se nacházejí skalní stěny,“ sdělil Josef Stemberk, který je ředitelem Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Tento unikátní výzkum je přitom zaměřen na všechny hlavní horniny, které tvoří Český masiv. Josef Stemberk rovněž posluchače upozornil na další, veřejnosti prospěšný výsledek programu: spolupráci na dokumentárním cyklu České televize Tiché hrozby.

Široké zapojení české vědy do misí Evropské kosmické agentury (ESA) a do vývoje přístrojů pro výzkum vesmíru i naší planety zmínil ve svém projevu Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR, koordinátor programu Vesmír pro lidstvo. Zdůraznil komplexnost technologií kosmických projektů a skvělou příležitost nejen pro vědce, ale i pro studenty, a především pro české firmy. „Zapojit se v mezinárodních konsorciích do high technology vývoje je v konkurenci se západní Evropou pro české firmy velmi obtížné,“ řekl Jiří Svoboda. Například pro misi Athena se ale podařilo vyjednat spolupráci na vývoji magnetických divertorů, které budou mít za úkol odklonit nabité částice z kosmického záření.

Na laserové technologie a jejich aplikace jsou zaměřeny projekty z programu Světlo ve službách veřejnosti. Poslancům ve Sněmovně jej představil Jan Brajer z centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR. Výjimečné možnosti laserových center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech představil na příkladu mikroobrábění laserem, které vytvoří hydrofobní či hydrofilní materiály, které lze strukturovat i do velkých ploch a pak využívat mimo jiné v medicíně nebo automobilovém průmyslu. „Velkou perspektivou je i studium zvyšování odolnosti materiálů a výdrže cyklicky namáhaných součástek, například v letectví nebo elektrárnách,“ zdůraznil Jan Brajer.

Naděje pro miliony hladových a nemocných

Program Potraviny pro budoucnost reaguje na zvyšující se počet lidí na Zemi a problémy se změnou klimatu, které se nepříznivě dotknou výnosů rýže, pšenice a dalších plodin. Na konferenci Špičkový výzkum ve veřejném zájmu o něm hovořil jeho koordinátor, Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „V současnosti trpí chronickým nedostatkem potravin na 800 milionů lidí,“ doprovodil svá slova alarmující statistikou Jaroslav Doležel. Vědci proto usilují o pokrok ve čtení genomů rostlin a jejich klonování, vypracovávají nové metody, které mají potenciál urychlit a usnadnit šlechtění rostlin. „Pracujeme s nejnovějšími metodami editace genomu, které skutečně mohou přinést revoluci v zemědělství a v produkci potravin, ale i nové látky pro farmaceutický průmysl,“ doplnil botanik.

Proměny historických i současných podob evropského státu jako jevu sleduje výzkumný program nazvaný Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. Koordinátor Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha prezentoval zákonodárcům mimo jiné mimořádné snahy zapojených vědců zdokumentovat a chránit ohrožené památky v Mosulu a alespoň modelem zachytit ty, které už byly zničeny. Připomněl také portál Praha archeologická, informační systém archeologických pramenů Prahy, který vzbudil zájem veřejnosti. „Stavba Karlova mostu zde má už více než půl milionu návštěv,“ potvrdil Petr Sommer.

Luboš Velek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR poslancům na konferenci popsal výzkumný program Paměť v digitálním věku, který studuje utváření a proměny paměti jak individuální, tak té kolektivní. „Hmatatelným výsledkem je například encyklopedická báze Ostrovy spolehlivého poznání. Funguje jako výzkumná infrastruktura zahrnující a propojující různé internetové encyklopedie, informační portály, digitální databáze sloužící badatelům z nejrůznějších vědních disciplín, včetně archeologů, muzikologů, jazykovědců a odborníků z dějin umění,“ vysvětlil Luboš Velek.

Jádrem programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy, jak jej posluchačům přiblížil koordinátor Marek Hrubec ze Sociologického ústavu AV ČR, je analýza významných společenských, kulturních, civilizačních, politických a ekonomických konfliktů, které jsou příčinami různých násilných střetů. Velká pozornost vědců patřila i vědeckým analýzám migrace a menšin. Výzkumný program proto poskytuje podklady občanské společnosti, státní a evropské správě a dalším organizacím a přispívá k veřejné diskusi o těchto tématech.

Jedním z hostů byl i bývalý předseda Akademie věd a současný senátor Jiří Drahoš

„Akademie věd si je vědoma svého závazku vůči společnosti,“ zdůraznila předsedkyně Eva Zažímalová. „Osmnáct komplexních výzkumných programů Strategie AV21 představuje skutečné převzetí odpovědnosti vědců AV ČR za kvalitu života budoucích generací,“ dodala předsedkyně s tím, že ji těšila diskuse s poslanci výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pod jehož záštitou se konference uskutečnila.

Součástí konference Špičkový výzkum ve veřejném zájmu je i výstava patnácti informačních panelů, které představují výsledky jednotlivých výzkumných týmů. Expozice bude v prostorách Sněmovny až do pátku 8. listopadu.

Více informací ke Strategii AV21:
http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/index.html

Na titulním snímku zleva: Lukáš Bartoň, poslanec a člen výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, a Michal Haindl, předseda Rady Strategie AV21

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, s využitím podkladů Jany Olivové, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR