Tiskové zprávy

Třetí ročník Biosmrště je za dveřmi. Projekt občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice, proběhne od pátku 24. do neděle 26. května. Zapojit se může každý, stačí pouze zaznamenat svá pozorování do aplikace iNaturalist. Na seznamu mapovaných druhů jsou nově zařazeny sršeň asijská a kosatec krvavý. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, letos připravili pro jednotlivce, školní třídy a přírodovědné kroužky také soutěž o zajímavé ceny.

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Archeologické výzkumy jednoho z nejvýznamnějších nalezišť České republiky, velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy, začaly přesně před sedmdesáti lety, v srpnu 1954. Staly se jedním z pilířů evropské archeologické vědy druhé poloviny 20. století. Prostor původní výzkumné základny i první a jediná zděná budova na místě prošly v minulých dvou letech stavebními úpravami. Nově přibyla budova, která veřejnosti představí archeologii Velké Moravy.

Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost.

Dr. Petr Cígler a jeho spolupracovníci pracují na zdokonalení molekulárních přepravních systémů ribonukleové kyseliny (RNA) do buněk. Otázka, jak ji efektivně dopravit na určené místo v těle, aby tam cíleně umlčela špatně fungující gen, patří k největším výzvám prudce se rozvíjející genové medicíny. Nyní podnikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ke splnění kýženého cíle další podstatný krok. Detailně popsali přípravu kompozitního nanomateriálu pro přepravu RNA, u něhož se soustředili hlavně na to, aby nebyl pro buňky toxický. Právě škodlivost látek přepravujících nukleové kyseliny totiž patří k závažným překážkám rozšíření genové terapie. Článek zveřejnil renomovaný vědecký časopis Advanced Functional Materials.

Ústav výzkumu globální změny (ÚVGZ) Akademie věd České republiky dosáhl významného milníku ve svém rozvoji – získal jako první ústav AV ČR certifikaci ISO 27001, což je mezinárodní norma pro systémy managementu informační bezpečnosti (ISMS). Toto ocenění je nejen uznáním vysoké úrovně zabezpečení dat a informačních systémů ústavu, ale také klíčovým prvkem pro další rozvoj jeho výzkumných aktivit.

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak dokládá studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.

Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.

Program vědecké události roku se neodehrává jen v hlavním sále. Ve dvou halách můžou lidé neomezeně navštívit více než 100 stánků a bez rezervace se zastavit v Science Pointu. Na „malé“ scéně se za tři dny Veletrhu vědy vystřídá dvacítka vědců s tématy, jako jsou osídlení Marsu, houby všude kolem nebo nové zdroje energie.

Jedné z celosvětově nejvyšších poct v oblasti vědy se dostalo Juliu Lukešovi z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Na začátku května byl zvolen za mezinárodního člena do Národní akademie věd (National Academy of Sciences, NAS) Spojených států amerických. NAS je soukromá nevládní organizace, která slouží kromě jiného jako poradní orgán vládě USA v otázkách vědy a techniky. Prestiž této organizace podtrhuje fakt, že přibližně 500 jejích současných i již zemřelých členů získalo Nobelovu cenu. Julius Lukeš je jediným žijícím českým zástupcem v NAS z České republiky.