Archiv aktualit

V mládí uvažoval o dráze pozounisty, nakonec však nad dechovým nástrojem na plné čáře zvítězily sopky. Dnes Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR jako jediný z tuzemských vědců studuje aktivní erupce po celém světě. A z jedné z výprav za jejich poznáním si také přivezl manželku. I o tom vypráví v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Říká se, že data jsou ropou 21. století – surovinou, která pohání inovace a rozvoj. Aby ale měla skutečnou hodnotu, nestačí je pouze vytěžit, musíme je i správně zpracovat a využít. Podobně je tomu i s aplikací znalostí ze společenských a humanitních věd. Jak zužitkovat bohatství, které se ukrývá v „nalezištích“ pracovišť Akademie věd ČR, aby nacházelo uplatnění ve veřejném sektoru, politice i byznysu? O nové strategii, výzvách i příležitostech hovoří místopředseda AV ČR Ondřej Beránek a Martin Smekal a Jan Mareš z Centra transferu AV ČR.

Šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Příroda vymýšlí geniální povrchy. Napodobit se je snaží vědecké týmy po celém světě. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se jimi inspiruje Petr Hauschwitz a s prací v mikro- a nanoměřítkách mu pomáhá laser. O tom, jak dokáže spoutat světlo, hovořil v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

K rozvíjení spolupráce ve vědě a výzkumu, na propagaci a zpřístupňování výsledků či ke společnému vydávání publikací se zavázaly Akademie věd ČR a Národní muzeum v memorandu o spolupráci. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš dokument podepsali 19. února 2025.

Nerušené svobodné bádání bez nutnosti každoročního stresujícího shánění financí je jedním z největších přínosů prestižní Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur. Shodli se na tom vědci a vědkyně při prezentaci výsledků svých výzkumných projektů. Přednášky 24 nositelů prémií, udělených v letech 2013–2019, zazněly na konferenci v sídle Akademie věd ČR na Národní od pondělí 10. do středy 12. února 2025.

Pachové signály jsou u živočichů jedním z klíčových dorozumívacích prostředků. Důležité jsou ale i u lidí. Čich nás chrání před nebezpečím – požárem, zkaženým masem nebo toxickým odpadem. Také nám ale podvědomě napovídá, který partner bude ideální pro založení rodiny. Labyrintem pachové komunikace nás na stránkách čtvrtletníku A / Magazín provedla evoluční bioložka Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Jako teenagerka toužila po kariéře filmařky. Nakonec Veronika Pehe z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989 prozradila v rozhovoru pro oficiální čtvrtletník Akademie věd ČR A/ Magazín.

Jak dobře komunikovat vědecké výsledky veřejnosti a zaujmout nejen fanoušky poznání, ale i ty, kteří se o vědu běžně nestarají? Podobné otázky si pokládá stále více vědců, PR pracovníků výzkumných ústavů i vědeckých novinářů. Inspiraci hledají v zahraničí i od sebe navzájem. Právě k poznání novinek ze světa komunikace vědy i k navázání nových kontaktů sloužila konference Komunikace vědy 360°, která se konala ve čtvrtek 6. února 2025 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě a v Kampusu Hybernská.

Co má společného luční květina silenka širolistá s člověkem? Oddělená pohlaví. Tuhle na mezi roste samčí rostlinka, o kousek dál samičí. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Biofyzikálního ústavu AV ČR spolu se zahraničními kolegy rozluštili DNA chromozomu Y, který je zodpovědný za formování prašníků a produkci pylu v samčích květech silenky, a dokonce přišli na kloub tomu, jak u byliny kdysi dávno k tzv. dvoudomosti došlo. Evoluční proměny pohlavního rozmnožování v rostlinné říši navíc mohou prozradit i leccos o člověku. Výzkum publikoval prestižní časopis Science.

Celkem 37 hrobů z doby stěhování národů odkryli v katastru městské části Praha-Dubeč pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, kteří mají za úkol prozkoumat území plánované dostavby Pražského okruhu. Pouze největší a zároveň nejhlubší z nalezených hrobů nebyl vykraden. Ten však ukrýval malý archeologický ráj.