Archiv aktualit

David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se od letoška stal historicky prvním Čechem v nejužším vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin EUCARPIA. Organizace sdružuje na tisíc vědců a šlechtitelů z celého světa a podporuje jejich spolupráci, čímž přispívá ke šlechtění odolnějších rostlin. Jakým směrem se má asociace rozvíjet a jak si stojí Evropa v oboru? Proč a jak bychom měli podporovat mladou badatelskou generaci?

Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus–omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Článek o jeho bádání vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín. Důležitost oboru potvrdila OSN, jež letošní rok vyhlásila Mezinárodním rokem kvantové vědy a technologií.

Sdílení poznatků a spolupráce jsou základem vědeckého pokroku. Rozvíjení principu otevřené vědy (Open Science), který zdůrazňuje přístupnost a opakované využití výsledků výzkumu, je klíčové i pro Akademii věd ČR. Vedení instituce proto schválilo soubor doporučení pro pracoviště pod názvem Zásady otevřené vědy AV ČR.

Ke zběsilému tanci obrů vědci připodobňují jev, který zaznamenali v exoplanetárním systému TOI-4504. Mezi jeho dvěma plynnými planetami, podobnými našemu Jupiteru, dochází k dosud nejsilnější pozorované gravitační interakci. Objev umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav. Tým vedený vědci z Astronomického ústavu AV ČR jev popsal v časopise Astrophysical Journal Letters.

Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.

V ortopedii je někdy třeba kost zafixovat kovovými šrouby, destičkami či dráty a po čase je zase operativně odebrat. Co kdyby se místo toho v těle prostě rozpustily? Biodegradabilní kovy zkoumá Jan Pinc z Fyzikálního ústavu AV ČR. O tématu se rozhovořil pro čtvrtletník Akademie věd ČR A / Magazín.

Lepší porozumění mikroorganismům, posun ve studiu retrovirů, vývoj perspektivních systémů pro molekulární elektroniku, ale také odhalování archeologického dědictví Sahary nebo právo zaměřené na ochranu klimatu. To je stručný výběr z šíře výzkumných témat podpořených v letech 2013–2019 Akademickou prémií a prémií Lumina quaeruntur. Výsledky svého bádání představí ve dnech 10. až 12. února 2025 držitelé a držitelky těchto prestižních prémií poskytovaných Akademií věd ČR.

Na novoročním koncertě Slovenské akademie věd 9. ledna 2025 v Bratislavě obdržela Eva Zažímalová Zlatou medaili SAV, nejvyšší ocenění, které instituce uděluje. Předal jí ji předseda SAV Pavol Šajgalík jako výraz poděkování za příspěvek k vybudování výjimečných vztahů mezi českou a slovenskou akademií.

František Šmahel zemřel 5. ledna 2025 ve věku 90 let. Jako zřejmě jediný český historik se orientoval ve všech oblastech středověku, od intelektuálních po hospodářské dějiny, a byl autorem více než 60 publikací. V letech 1993–1994 působil jako místopředseda Vědecké rady AV ČR, v letech 2001–2009 jako její předseda. V období 1990–1998 vedl Historický ústav AV ČR.

Egypťané, Řekové i Římané využívali vonné masti, oleje a parfémy v rituálech, medicíně i kosmetice. Po více než 2000 letech se antické vůně pokoušejí „oživit“ vědci z mezioborového týmu kanadského badatele Seana Coughlina, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Článek vyšel v čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.