Archiv aktualit

Pražské metro letos slaví 50. výročí. Ideální doba ohlédnout se do minulých desetiletí, která mnozí současníci pamatují, a někteří na ně dokonce nostalgicky vzpomínají. Co tehdy lidem chutnalo? Kam se jezdilo na dovolenou? A jak to za komunismu bylo se sexem a vztahy? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate však Tomáše Pluskala zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku. Rozhovor s vědcem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.

Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.

Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.

Novými nositelkami prestižního ocenění L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se v 18. ročníku talentového programu staly Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR, Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR. Program podporuje talentované vědkyně v začátcích badatelské dráhy a oceňuje jejich práci, kterou odvádějí navzdory náročným podmínkám, jimž ženy ve vědeckém prostředí čelí. Slavnostní vyhlášení se konalo na francouzské ambasádě 12. června 2024.

Pozůstatky pravěkého osídlení, zaniklá hradiště, tajemství ukrytá pod Vyšehradem či archeologie z kabiny letadla. To vše a mnoho dalšího čeká na návštěvníky, kteří se letos rozhodnou zúčastnit pátého ročníku oblíbené prázdninové akce Archeologické léto. Odborníci během ní na lokalitách po celé republice odkrývají příběhy minulosti a populární formou je zpřístupňují veřejnosti. Zájemci se můžou vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Akci připravily Archeologický ústav AV ČR, Praha a Archeologický ústav AV ČR, Brno ve spolupráci s muzei, univerzitami, památkovými ústavy a dalšími organizacemi.

Frustrované magnety, kovové materiály vhodné k léčbě zlomenin, korupce ve státní správě, historie kůrovcových kalamit nebo klimatické právo. To je jen malý výčet oblastí, kterým se věnují nadaní mladí výzkumníci a výzkumnice z pracovišť Akademie věd ČR, kteří ve čtvrtek 13. června 2024 převzali prestižní Prémii Otto Wichterleho. Uděluje se od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Dosud ji obdrželo 520 laureátů a laureátek.

Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se odborníkům zdály dlouho zcela bezcenné. Přitom i „hadry“, jak se jim někdy přezdívá, poskytují o historii jedinečná svědectví. Ukazuje to příklad unikátních tkanin nalezených v hrobech na Pražském hradě, díky kterým zjišťujeme, co nosil Karel IV. a jeho manželky nebo jestli už sv. Ludmila mohla mít šaty z luxusního čínského hedvábí. Přečtěte si článek, který vyšel v časopise Akademie věd ČR A / Magazín.

Záchrana kriticky ohroženého tvora, hradní expozice středověkých oltářů nebo rozvoj kosmických misí. To jsou příklady výsledků, které přináší spolupráce pracovišť Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony České republiky. Některé z nich představili vědci a vědkyně 5. června 2024 při setkání se zástupci krajů v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.