Archiv aktualit

Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity. Jak lze proniknout do nitra krystalů a proč je tak důležité porozumět jejich nedokonalostem? Na téma jsme se podívali v A / Magazínu s Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Toxické látky, které se pod zkratkou PFAS skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení. „Takzvané věčné chemikálie jsou nejhoršími kontaminanty, které si kdy lidstvo vyrobilo,“ říká Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v aktuálním čísle A / Magazínu. Jak se to stalo, proč už dávno nejsou zakázané a co s tím může udělat každý z nás?

Medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách převzali 29. června 2026 zahraniční bohemisté Neil Bermel a Marek Nekula. Akademie věd ČR ocenila jejich přínos k rozvoji bohemistiky i propagaci českého jazyka, literatury a kultury v mezinárodním prostředí.

Našly se ve sněhu na vrcholu Mount Everestu i v hlubinách Mariánského příkopu. Pijeme je spolu s vodou a prší na nás s deštěm. A protože jsou v podstatě nerozložitelné, v přírodě se hromadí. Jinými slovy: každý miligram věčných chemikálií, který kdy na Zemi vznikl, stále cirkuluje kdesi v ekosystému a dennodenně přibývají další. Takzvané PFAS vymyslel a vyrábí člověk, ale pozoruhodné koktejly jedovatých látek produkují i mnozí živočichové. Obyčejné včely jsou toho důkazem. Co se děje, když nás bodne, a jaké toxiny rozpoutají kaskádu bolesti, pálení a svědění? Nejnovějšímu A / Magazínu vévodí jedy.

K-pop trhá rekordy a sbírá Oscary, fanoušci japonské mangy se těší na každý nový příběh a Češi objevují pravou vietnamskou kuchyni. Asie nás zkrátka fascinuje emocemi, barvami i chutěmi. V aktuálním čísle časopisu A / Easy jsme si posvítili na ohromný fenomén dnešní doby, který boduje nejen mezi mladou generací.

Udělují se od roku 2002 a jsou spojeny s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Prestižní Prémie Otto Wichterleho již v minulosti obdrželo 565 laureátů a laureátek. Ve středu 24. června 2026 se k nim přidalo dalších třiadvacet. Ocenění si vysloužili experti na exoplanety, fotovoltaické materiály, beton a plazma, ale i diabetes, sucho v krajině nebo sociální psychologii a literaturu v exilu.

Dvě publikace Nakladatelství Academia – Hynais od Marie Mžykové a Paleolit českých zemí od Jiřího A. Svobody a kolektivu autorů – obdržely Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. Předávání se uskutečnilo 22. června 2026 na zámku v Lužanech u Přeštic.

„Pozor, jedovaté!“ varují cedulky s lebkou na infopanelech u naučných stezek před některými rostlinami, houbami a živočichy. Obsahují totiž životu nebezpečné chemické sloučeniny. Tato mince má ovšem i druhou stranu: stejné látky mohou lidské zdraví pozitivně ovlivňovat. „Vynalézavost přírody je pozoruhodná,“ říká v rozhovoru pro web Akademie věd ČR chemik a toxikolog Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. Jak se lidé v minulosti chránili před otravami, čím se léčila Božena Němcová a jak dnes věda přispívá k lékové soběstačnosti?

Na Akademickém multižánrovém hudebním festivalu A-Fest se už od roku 2015 ukazuje, že na pořekadle o hudebním nadání, které Čechům koluje v krvi, něco bude. Letošní ročník hostil 20. června 2026 jako už tradičně pražský Archeologický ústav AV ČR.

Umělá inteligence se rozvíjí mimořádným tempem. Vyžaduje tak intenzivní spolupráci napříč obory i institucemi. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) se proto z iniciativy předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka a vědeckého ředitele institutu Vladimíra Maříka uskutečnil 16. června 2026 seminář s názvem „Matchm-AI-king“.