Archiv aktualit

Egypťané, Řekové i Římané využívali vonné masti, oleje a parfémy v rituálech, medicíně i kosmetice. Po více než 2000 letech se antické vůně pokoušejí „oživit“ vědci z mezioborového týmu kanadského badatele Seana Coughlina, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Článek vyšel v čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Fotovoltaika je v posledních letech čím dál tím populárnější. Lidé hledají cesty, jak ušetřit za energie, roli hraje také ohleduplnější chování k životnímu prostředí. Přesto je v této oblasti stále co zlepšovat. Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhli vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Energy.

Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR se podařil další významný krok ve výzkumu fenoménu zvaného altermagnetismus. Magnetické uspořádání v jednom z altermagnetů dokázaly první přímé mikroskopické snímky. Výsledky přelomové studie uveřejnil v prosinci vědecký časopis Nature. „Vynaložené úsilí se vyplatilo, protože vidět znamená věřit,“ říká koordinátor týmu Tomáš Jungwirth. Prezentované snímky představují milník, který by měl iniciovat rozsáhlý experimentální výzkum altermagnetů a vývoj zařízení IT budoucnosti.

Genderově podmíněné násilí nebo také ochrana životního prostředí. I na tyto výzvy reaguje upravený Etický kodex AV ČR. Náročný proces jeho revidování a fungování Komise pro etiku vědecké práce přibližuje její předseda Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Co vedlo Akademii věd ČR k úpravě kodexu, proč v něm už nenajdeme výraz „student“ a jaké prohřešky dosud komise řešila nejčastěji?

Světelné, rentgenové, elektronové… Typů mikroskopů existuje celá řada a mnohé z nich dosahují skvělých výsledků. Přesto vědci a vědkyně neustále pracují na vývoji nových technologií. Následující text, převzatý z čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín, představuje dvě novinky. Tou první je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna proniká do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejím nanofluidním mikroskopem si můžeme „posvítit“ na biomolekuly, tedy základní stavební kameny života.

Kandidátem na předsedu Akademie věd ČR pro příští období se stal Radomír Pánek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Z uchazečů o funkci ho zvolili účastníci LXIV. zasedání Akademického sněmu AV ČR, které se konalo 10. prosince 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Návrh projedná vláda, nového předsedu jmenuje prezident České republiky.

Chcete podpořit rozvoj excelence, seznamovat se s trendy v oboru a získat zkušenosti s grantovými návrhy? Staňte se panelistou Grantové agentury ČR, která každoročně obdrží přibližně tři tisíce návrhů ze všech oblastí základního výzkumu. Velké části ze 400 stávajících hodnotitelů nyní končí funkční období, noví adepti se mohou hlásit do 16. prosince 2024. Zeptali jsme se tří z nich, co jim působení v GA ČR přineslo a jaké předpoklady by měli jejich následníci splňovat.

Vůně využívalo lidstvo od pradávna v rituálech, medicíně i kosmetice. Mistry v oboru vonných látek a parfumérství byli staří Egypťané. Vědci sdružení v projektu Alchymie vůní se nyní po více než dvou tisících letech snaží zjistit více o původních recepturách a některé z parfémů „oživit“. Jak ukazuje hlavní téma aktuálního vydání čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín, vůně a pach jsou i v dnešní době důležitými komunikačními prostředky a čich jedním z našich klíčových smyslů.

Látka doxorubicin se využívá při léčbě různých typů rakoviny. Vítězit ovšem dokáže nejen v boji proti zákeřné nemoci. Snímek Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zachycuje doxorubicin na dně baňky, totiž získal první místo v zaměstnanecké soutěži Věda fotogenická. Vítězné fotografie se představily 3. prosince 2024 na vernisáži v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou nejprestižnější evropskou účelovou podporou pro nejnadějnější vědecké projekty. ERC Consolidator grant, který se pojí s částkou přibližně dva miliony eur, nyní získali čtyři řešitelé z Akademie věd ČR: Karel Žídek z Ústavu fyziky plazmatu, Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie, Martin Fotta z Etnologického ústavu a Elisabeth Hehenberger z Parazitologického ústavu Biologického centra. Akademie věd ČR tím zaznamenala velký úspěch. Získala totiž stejný počet Consolidator grantů jako například Oxfordská univerzita a předstihla mimo jiné i Univerzitu v Cambridgi, která obdržela o jeden grant méně.