Archiv Dění v akademii

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.

Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.

Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.

Novými nositelkami prestižního ocenění L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se v 18. ročníku talentového programu staly Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR, Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR. Program podporuje talentované vědkyně v začátcích badatelské dráhy a oceňuje jejich práci, kterou odvádějí navzdory náročným podmínkám, jimž ženy ve vědeckém prostředí čelí. Slavnostní vyhlášení se konalo na francouzské ambasádě 12. června 2024.

Frustrované magnety, kovové materiály vhodné k léčbě zlomenin, korupce ve státní správě, historie kůrovcových kalamit nebo klimatické právo. To je jen malý výčet oblastí, kterým se věnují nadaní mladí výzkumníci a výzkumnice z pracovišť Akademie věd ČR, kteří ve čtvrtek 13. června 2024 převzali prestižní Prémii Otto Wichterleho. Uděluje se od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Dosud ji obdrželo 520 laureátů a laureátek.

Záchrana kriticky ohroženého tvora, hradní expozice středověkých oltářů nebo rozvoj kosmických misí. To jsou příklady výsledků, které přináší spolupráce pracovišť Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony České republiky. Některé z nich představili vědci a vědkyně 5. června 2024 při setkání se zástupci krajů v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Emoce, okamžiky a prožitky dokáže fotografie zachytit jako žádné jiné médium. Platí to i pro svět vědy, který má svůj nezaměnitelný estetický a umělecký rozměr, jak vysvětluje Michael Komm, ambasador soutěže Věda fotogenická. Fotografie můžete přihlašovat do 17. června 2024.

Trilobiti, biblické drama, spektrální geometrie nebo poruchy sluchu. Také těmto výzkumným tématům se věnují noví držitelé prestižního titulu doktor věd. Jedenáct vědců a vědkyň si diplom převzalo ve středu 22. května 2024 ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové.