Zahlavi

Žofínský prales: jedinečná vědecká laboratoř pod širým nebem

01. 09. 2022

Jde o nejvíce prozkoumaný les v Česku. Žofínský prales v Novohradských horách se jako jeden z mála ubránil zásahům člověka, sekerám i motorovým pilám. Příroda si tady vládne sama už téměř 200 let a vědcům dává nahlédnout do jedinečného světa. Pod odborným dohledem jsou v něm mimo jiné tisíce stromů.

Reportáž z Žofínského pralesa si můžete přečíst zde.

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Množství tlejícího dřeva odlišuje prales od hospodářského lesa, kde jej lidé sklízí a ekonomicky využívají.

Množství tlejícího dřeva odlišuje prales od hospodářského lesa, kde jej lidé sklízí a ekonomicky využívají.

V roce 1838 majitel panství Nové Hrady Jiří Augustin Langeval-Buquoy vydal příkaz ponechat bez zásahů 28 hektarů lesa.

V roce 1838 majitel panství Nové Hrady Jiří Augustin Langeval-Buquoy vydal příkaz ponechat bez zásahů 28 hektarů lesa.

Lenka Michalčíková z Mikrobiologického ústavu AV ČR cestou k výzkumné ploše, kde s kolegy monitorují mikroorganismy rozkládající v zemi organickou hmotu produkující CO2.

Lenka Michalčíková z Mikrobiologického ústavu AV ČR cestou k výzkumné ploše, kde s kolegy monitorují mikroorganismy rozkládající v zemi organickou hmotu produkující CO2.

Přirozený les je v případě dlouho trvajícího sucha nebo invaze hmyzu stabilnější než les hospodářský. Vědci zjišťují, jak k tomu přispívají mikroorganismy.

Přirozený les je v případě dlouho trvajícího sucha nebo invaze hmyzu stabilnější než les hospodářský. Vědci zjišťují, jak k tomu přispívají mikroorganismy.

Lenka Michalčíková stahuje naměřená data. Pro nové údaje chodí vědci do pralesa zhruba každý půlrok.

Lenka Michalčíková stahuje naměřená data. Pro nové údaje chodí vědci do pralesa zhruba každý půlrok.

Do země zasazená asi třiceticentimetrová bílá průtoková komora měří každých 20 sekund oxid uhličitý uvolněný z lesní půdy.

Do země zasazená asi třiceticentimetrová bílá průtoková komora měří každých 20 sekund oxid uhličitý uvolněný z lesní půdy.

Další senzory, takzvaná lízátka, měří mikroklima, teplotu a vlhkost.

Další senzory, takzvaná lízátka, měří mikroklima, teplotu a vlhkost.

Takzvaných lízátek je po celém pralese několik desítek.

Takzvaných lízátek je po celém pralese několik desítek.

Do rašeliniště uprostřed pralesa umístili vědci fotovoltaické panely.

Do rašeliniště uprostřed pralesa umístili vědci fotovoltaické panely.

Všude kolem jsou větve zapíchnuté v zemi a tlející dřevo. Stromy nerostou v pravidelných rozestupech, jako v běžném lese.

Všude kolem jsou větve zapíchnuté v zemi a tlející dřevo. Stromy nerostou v pravidelných rozestupech, jako v běžném lese.

Do pralesa je vstup zakázán. Dovnitř smí vědci s povolením a návštěvy jen s průvodcem.

Do pralesa je vstup zakázán. Dovnitř smí vědci s povolením a návštěvy jen s průvodcem.

Dendrometry na stromě měří přírůstky, reakce stromů na vodu nebo živiny. Celkem je jich v pralese sto třicet.

Dendrometry na stromě měří přírůstky, reakce stromů na vodu nebo živiny. Celkem je jich v pralese sto třicet.

Žádné zpevněné cesty, vyšlapané stezky nebo turistické značení v pralese není. Člověk se tady snadno ztratí.

Žádné zpevněné cesty, vyšlapané stezky nebo turistické značení v pralese není. Člověk se tady snadno ztratí.

V roce 1933 získal Žofínský prales status přírodní rezervace.

V roce 1933 získal Žofínský prales status přírodní rezervace.

Pod odborným dohledem jsou v Žofínském pralese tisíce stromů.

Pod odborným dohledem jsou v Žofínském pralese tisíce stromů.

Během temných let komunismu spadalo území do přísně střeženého pásma, kam mohli jen prověření lidé.

Během temných let komunismu spadalo území do přísně střeženého pásma, kam mohli jen prověření lidé.

Přemysl Bobek z Botanického ústavu AV ČR cestou k rašeliništi, kde zkoumal historický vývoj a druhovou skladbu lesa pomocí analýzy pylových zrn a uhlíků.

Přemysl Bobek z Botanického ústavu AV ČR cestou k rašeliništi, kde zkoumal historický vývoj a druhovou skladbu lesa pomocí analýzy pylových zrn a uhlíků.

V rašeliništi stačí jeden špatný krok a člověk se může propadnout až do hloubky něco málo přes jeden metr.

V rašeliništi stačí jeden špatný krok a člověk se může propadnout až do hloubky něco málo přes jeden metr.

Vývraty stromů zanechal v pralese ničivý útok orkánu Kyrill v roce 2007. O rok později se prohnala vichřice Emma.

Vývraty stromů zanechal v pralese ničivý útok orkánu Kyrill v roce 2007. O rok později se prohnala vichřice Emma.

U vývratu ukazuje Přemysl Bobek uhlíky, zuhelnatělé části rostlin a stromů, které vznikly při požárech.

U vývratu ukazuje Přemysl Bobek uhlíky, zuhelnatělé části rostlin a stromů, které vznikly při požárech.

Uhlíky v sobě nesou informaci o druhu, ze kterého pocházejí. Vědci se díky nim podívali do doby ledové před jedenácti tisíci lety.

Mobilní signál je v pralese jen na několika místech. Malá solární elektrárna připomíná 21. století.

Botanik zapichuje do země ruční sondu, aby se dostal k nejspodnější rašelině v zemi.

Dutý žlábek sondy je v délce asi šedesát centimetrů naplněný rašelinou, ve které jsou uhlíky staré sedm tisíc let.

Vědci zjistili, že před 11 000 lety byla hlavní dřevinou borovice. Dnes dominuje buk lesní (Fagus sylvatica).

Počátek vzniku současného lesního typu datují vědci zhruba před šesti tisíci lety.

Podle výzkumu Žofín nebyl nikdy rozsáhle vykácený. Lidé jej ale ovlivnili, v minulosti v něm dřevo káceli.

Mechů roste v pralese bezmála 200 druhů.

Mobilní aplikace prozrazuje, že v korunách stromů zpívá kos, červenka a pěnkava.

V Česku je 2,5 milionu hektarů lesů, pralesy rostou pouze na 950 hektarech v osmnácti lokalitách.

Přečtěte si také