Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků

Informace o integraci ukrajinských uprchlíků v oblastech práce, bydlení a znalosti češtiny přinášejí výsledky osmé a deváté vlny reprezentativního dlouhodobého šetření Hlas Ukrajinců. Společný projekt Sociologického ústavu AV ČR a PAQ Research se zabýval také příjmy a materiálními životními podmínkami uprchlických domácností a vzděláváním a volným časem dětí v těchto domácnostech. Průzkumy se dotkly i dostupnosti zdravotnických služeb a témat identity a náboženství.

Výzkum realizuje Sociologický ústav AV ČR. Osmá a devátá vlna byly financovány z prostředků Strategie AV21 v rámci programu Společnost v pohybu a veřejné politiky. Projekt vznikl ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR a společností PAQ Research.

Jedná se o longitudinální kvantitativní výzkum ukrajinské uprchlické populace, tedy populace Ukrajinců, kteří přijeli do České republiky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, jež začala 24. února 2022. Hlavním účelem projektu je studovat podmínky života a názory uprchlíků z Ukrajiny s cílem objasnit jejich současnou situaci a sledovat změny v čase. Výsledky těchto průzkumů jsou určeny především pro odbornou veřejnost, veřejnou správu nebo média.

Metodologie výzkumu

Panel byl vytvořen ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Nábor do panelu probíhal z žadatelů o humanitární dávku (HuD). Všichni ukrajinští uprchlíci starší 18 let, kteří přišli do Česka po začátku války na Ukrajině 24. února 2022 a kteří požádali o HuD v březnu až květnu 2022, byli registrovaní MPSV. MPSV oslovilo žadatele o HuD s nabídkou vstupu do panelu. Z těch, kteří souhlasili s účastí v panelovém šetření, byl pro jednotlivé vlny vybrán vzorek respondentů představující unikátní domácnosti. Pro vlnu 4. byl ve spolupráci s MPSV panel doplněn o nově příchozí žadatele o HuD. V další fázi byl panel doplňován ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR (MV). Při online registraci k prodloužení dočasné ochrany v prvním čtvrtletí 2023 a 2024 byla ukrajinským uprchlíkům nabídnuta možnost vstupu do panelu. Tito respondenti pak byli zařazeni od vlny 6 a vlny 8.

Sběr dat

Data byla sbírána pomocí online dotazování (CAWI). Sběr dat pro vlnu 8 probíhal v termínu 21.6. - 11.7.2024. Průměrná délka dotazování byla 27 minut. Celkem ve výzkumu odpovědělo 1261 respondentů. Sběr dat pro vlnu 9 probíhal v termínu 12.11. - 27.11.2024. Průměrná délka dotazování byla 33 minut. Celkem ve výzkumu odpovědělo 1048 respondentů.

Reprezentativita

Reprezentativita je zajištěna dovážením dat tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala celkovým četnostem těchto ukazatelů v cílové populaci dle statistik Ministerstva vnitra. Výsledky však mohou vzhledem k dobrovolnosti účasti ve výzkumu nadreprezentovat vzdělanou populaci. Po použití vah lze výsledky šetření považovat za kvótně reprezentativní pro populaci ukrajinských uprchlíků, kteří zažádali o dočasnou ochranu v České republice.

Souhrn hlavních výsledků

• Ukrajinští uprchlíci mají nižší věkový průměr (28 let) než obecná populace, je mezi nimi vysoký podíl lidí s terciárním vzděláním, vyšší podíl žen, a oproti obecné populaci jsou to častěji rodiny s ekonomicky závislými dětmi (58 %).
• Mezi ekonomicky aktivními ukrajinskými uprchlíky se postupně zvyšuje podíl pracujících v rámci ČR, který dosáhl 80 %. Převládala standardní práce na smlouvu v rámci pracovního poměru.
• Uprchlíci pracovali na Ukrajině z velké části v odborných pozicích, což odpovídá jejich vzdělanostní struktuře. Nicméně, po příchodu do ČR, nezískali odpovídající místa a jejich profesní status významně poklesl. Jejich mzdy jsou v ČR také poměrně nízké a v časovém srovnání zatím nelze pozorovat zvyšování jejich profesního statusu a dosahování původní úrovně. Získávání míst na českém trhu práce a výše mzdy jen málo souvisejí se vzděláním. Jinými slovy původní vzdělání z Ukrajiny se ukrajinským uprchlíkům nedaří uplatnit v odpovídajících profesích na českém trhu práce.
• Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních uprchlíků pracujících v ČR se na českém trhu práce setkávaly s náročnými pracovními podmínkami, necelá polovina (47 %) s finančním stresem, více než třetina (37 %) s nestabilní prací a třetina (33 %) s nedostatkem právní či sociální ochrany.
• Přibližně tři pětiny (62 %) ukrajinských uprchlíků uvedly, že jejich práce stačí k pokrytí jejich nákladů na živobytí v ČR. Stejný podíl odpověděl, že je stabilní a jsou si jistí, že ji budou mít i například za půl roku (61 %). Ovšem ve stejné míře si uprchlíci byli vědomi, že jejich práce je podhodnocená a uvedli, že práce, kterou dělají, by měla být více placená (61 %).
• Co se týče bydlení, většina ukrajinské uprchlické populace se přesunula do nájmů (79 %), desetina bydlí na ubytovnách a 8 % žije v rámci solidárních domácností
• Jazykové kompetence jsou již poměrně velké, když velmi malou nebo žádnou znalost (umí některé fráze nebo nic) deklarovalo 11 % ukrajinských uprchlíků, čtvrtina dala dohromady pár vět a téměř dvě třetiny (64 %) se podle svých slov domluvily v běžných situacích. Ve srovnání s rokem 2023 tak došlo k podstatnému zlepšení.
• Prezenčně nebo online kurzy češtiny navštěvovaly necelé tři desetiny (28 %) uprchlíků, většina (59 %) deklarovala studium samostatně.
• Bariérami pro ty, kteří nenavštěvovali kurzy češtiny, byly zejména nedostatek času kvůli práci (54 %), a v menší míře i finance (26 %). Zatímco nedostatek času kvůli práci v posledních šetřeních dominuje, ostatní důvody spíše oslabují.
• Více než čtyři pětiny (81 %) domácností ukrajinských uprchlíků měly příjmy z práce v ČR nebo na Ukrajině, čtvrtina pobírala humanitární dávku, dávky od ukrajinského státu (důchody) mělo 14 %, zhruba desetina (11 %) dostávala peněžní pomoc z Ukrajiny.
• Čtyři pětiny (80 %) uprchlických domácností měly nižší příjem než medián příjmu českých domácností.
• Z analýzy vyplynulo, že 15 % domácností by své úspory vyčerpalo během méně než jednoho týdne. Dalších 22 % domácností by bylo schopno pokrýt výdaje z úspor po dobu méně než měsíce. Přibližně čtvrtině (27 %) respondentů by úspory stačily na 1 měsíc. Více než třetině (35 %) domácností by úspory vydržely na více než měsíc.
• V horizontu následujících dvou let se plánovala vrátit na Ukrajinu pětina uprchlíků (21 %). Naopak zůstat v Česku nebo jinde v zahraničí zamýšlely tři čtvrtiny, nicméně jen 40 % je o tom přesvědčeno silně.
• V čase postupně sílí vůle zůstat v zahraničí (v ČR nebo v jiné zemi), což  vzhledem k délce konfliktu, u kterého nejsou indicie o jeho konci, není překvapivé. V úvahách o návratu zároveň hraje roli i momentální situace v době pokládání otázky a další parametry.
• Naprostá většina (98 %) dětí ve věku 7 až 15 let chodila do české základní školy a 85 % mladých uprchlíků navštěvovalo české střední školy. Více než desetina (13 %) mládeže však absolvovala středoškolskou výuku pouze online na Ukrajině, u dětí na základní škole byl tento způsob výuky výjimkou (2 %).
• Znalost češtiny se u dětí uprchlíků prudce zvyšuje, přičemž se jedná o setrvalý a konzistentní trend. Poměrně dobrou znalost češtiny tak v posledním šetření měly více než dvě třetiny (69 %) dětí, velmi slabou lze konstatovat u 14 %.
• Přibližně tři pětiny (62 %) dětí ukrajinských uprchlíků se účastnily volnočasových aktivit, 28 % se jich neúčastnilo, i když by o to mělo zájem.
• Podíl dětí, které navštěvovaly nějaké kroužky se postupně navyšoval. Relativně nejčastěji děti navštěvují sportovní a umělecké kroužky, pětina se věnuje aktivitám v rámci zájmových spolků.

Výzkumná zpráva ke stažení

Kontakt:

Mgr. Martin Spurný
Sociologický ústav AV ČR
martin.spurny@soc.cas.cz

Mgr. et Mgr. Paulína Tabery
Sociologický ústav AV ČR
paulina.tabery@soc.cas.cz

Přečtěte si také

• Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
• Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
• Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
• Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
• Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
• LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
• O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
• Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
• Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění