Áčko: bakterie ve střevech, obojživelníci a římská Morava

Jsou jich biliony a žijí nejen v našich střevech, ale všude možně po těle. Různé bakterie, viry, kvasinky, prvoci a další mikroorganismy tvoří dohromady takzvaný mikrobiom. Ačkoli jsou okem neviditelní, jsou pro náš život naprosto určující, doslova nás ovládají. Jak to dělají? Můžeme ovlivnit mikrobiom, abychom byli zdraví a ve formě? Nejen o tom si přečtete v novém čísle oficiálního periodika Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Jen ve střevech se vyskytuje 300 až 1000 druhů mikroorganismů. Převážnou část z nich představují bakterie. Každý dospělý člověk jich má asi 1,5 kg. Vytvářejí celý ekosystém a ovlivňují téměř všechny procesy v našem těle. Přesto veškeré jejich působení, ať už příznivé, nebo škodlivé, vědci zdaleka ještě neprozkoumali. Věnují se jim například v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. „S naší vlastní dědičnou informací toho moc nenaděláme, ale mikrobiom ovlivnit můžeme, tím, jak žijeme, jak se chováme, co jíme, proto je jeho poznání tak důležité pro medicínu,“ uvádí vědkyně Helena Tlaskalová. Více od strany 14 v článku Život pod taktovkou mikroorganismů.

Ideálním modelem pro výzkum vlivu bakterií na organismus jsou bezmikrobní laboratorní zvířata. Na jejich chov a výzkum se zaměřují vědci na detašovaném pracovišti Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku v Orlických horách, které jsme navštívili. Reportáž z nezvyklého vědeckého pracoviště si přečtete v článku Bezmikrobní zvířata pomáhají vědě od str. 22.

Další výběr článků:

Živá paměť katedrály. Dvoudílná působivá kniha Katedrála viditelná a neviditelná přináší nejnovější poznatky o chrámu sv. Víta – o jeho dějinách, architektuře, ale i osudech lidí s ním spojených

Jen to trochu štípne… Polymery jako cesta k bezpečným a účinným vakcínám

Římané na jižní Moravě. Rozhovor s Balázsem Komoróczym z Archeologického ústavu AV ČR

Přežijí obojživelníci klimatické změny? Z krajiny mizí dříve naprosto běžné druhy obojživelníků. Škodí jim nešetrné zacházení s krajinou i klimatické změny. Možnosti jejich přizpůsobení se novým podmínkám zkoumají v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR třetím rokem v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR. Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
• Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
• Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
• Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
• NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku