Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady

18. 03. 2025

V Akademické radě zasednou poprvé Martin Pivokonský, Petr Baldrian nebo Soňa Ehlerová. V pořadí druhý mandát v radě pak obhájili Ilona Müllerová nebo Ondřej Beránek. Akademický sněm AV ČR na svém LXV. zasedání 18. března 2025 zvolil celkem 15 členů Akademické rady a 30 členů Vědecké rady. Funkční období jim začne 25. března, kdy se zároveň do čela Akademie věd ČR postaví nový předseda Radomír Pánek.

Fyzik Radomír Pánek, zvolený předsedou na prosincovém Akademickém sněmu, ve funkci vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce působila po dvě funkční období od roku 2017.

„V uplynulých osmi letech jsme vedle snahy o další zvyšování úrovně vědeckého výkonu a posílení role Akademie věd ČR ve společnosti věnovali velkou pozornost zejména jejímu finančnímu zajištění,“ řekla ve svém bilančním projevu na Akademickém sněmu.

Za skvělé řízení instituce poděkoval své nástupkyni někdejší předseda AV ČR a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš. „Vedení Akademie věd není jednoduché. Jde o to přesvědčit nejen politiky, ale také ředitele a ředitelky ústavů a pracovníky Akademie věd o tom, jakou cestou se má instituce vydat.“ Popřál také šťastnou „ruku“ Akademickému sněmu při volbě členů Vědecké a Akademické rady. „Vím, jak je důležité, aby měl předseda kolem sebe skupinu pracovitých a schopných lidí.“

Předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové končí druhé funkční období.

Věda jako součást hospodářství i veřejné diskuze
Akademický sněm tradičně navštěvují významní hosté z politické nebo soukromé sféry. „Často sledujeme zpochybnění vědy. Absurdní a nesmyslná tvrzení se stávají tématem veřejných diskuzí a dostává se jim uznání. Jsem si jistá, že pravda se vždy nakonec prosadí. I přesto je třeba, aby vědci a vědkyně projevili trpělivost a pracovitost při popularizaci vědy a výsledků výzkumu,“ řekla účastníkům sněmu první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, podle které je nutné, aby vědci srozumitelně komunikovali své výsledky k veřejnosti. Dodala, že v tomto směru Eva Zažímalová prokázala mimořádné úsilí.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček uvedl, že vědu by podle jeho názoru měl mít pod kontrolou premiér, případně vicepremiér, nikoli ministr. „Věda, výzkum a inovace se musí stát automatickou součástí celého hospodářství. Musí být základnou pro průmysl, školství, zdravotnictví a podobně. Na to by měl dohlížet premiér.“

Rozpočet drží krok s inflací
Jak uvedla Eva Zažímalová, instituci se podařilo dosáhnout částečné stabilizace rozpočtu aktuálně na úrovni přibližně osmi miliard korun. Za uplynulých osm let to představuje nárůst o 2,7 miliardy korun, tedy o 52 % v kontextu inflace ve výši zhruba 50 %. „To znamená, že v době ekonomické nejistoty, energetické krize, pandemie covidu-19 a války na Ukrajině jsme nejen udrželi krok s inflací, ale dokonce ji i mírně překonali,“ zdůraznila předsedkyně.

Dodala, že pro příští rok se usiluje o zvýšení rozpočtu na 8,52 miliard, tedy o 568 milionů korun. Z této částky by zhruba 300 milionů korun představovalo čtyřprocentní navýšení na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, 200 milionů na podporu doktorandů na pracovištích Akademie věd a 100 milionů na program Akademie budoucnosti.

✅ V Národním domě na Vinohradech se právě koná LXV. Akademický sněm, nejvyšší orgán #AVČR.

🗳️ Hlavním bodem programu je volba nové Akademické rady, která je výkonným orgánem AV ČR.

🔹Současně se bude hlasovat i o složení nové Vědecké rady. pic.twitter.com/6hjuMK61hb
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) March 18, 2025

Zákon o výzkumu může ohrozit autonomii bádání
Eva Zažímalová upozornila, že koncem ledna projednala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí v prvním čtení. Návrh podle ní obsahuje mnoho žádoucích a přínosných mechanismů. Na druhou stranu zahrnuje pasáže, které by mohly vést k omezení vědecké autonomie a nárůstu administrativy.

„Problematické části se týkají hlavně pravidel, která vyžadují, aby poskytovatelé institucionální podpory stanovili podmínky pro výzkumné zaměření, a také paragrafů upravujících koncepční dokumenty poskytovatelů, včetně Akademie věd, které má schvalovat vláda České republiky,“ upřesnila Eva Zažímalová. „Budeme proto usilovat o detailnější projednání těchto částí zákona ve druhém čtení, abychom zajistili, že nový zákon bude efektivně podporovat vědu a výzkum a zároveň respektovat autonomii vědeckých institucí,“ doplnila.

Předsedkyně připomněla také nedávné úspěchy vědců z Akademie věd. Vyzdvihla, že si udržuje pozici nejvýkonnější české vědecko-výzkumné instituce. Podle žebříčku Nature Index se v kategorii vládou podporovaných institucí celosvětově trvale umísťuje v první dvacítce a je nejlepší mezi obdobnými institucemi ve střední Evropě.

Nové rady Akademie věd
Celkem 17 zvolených členů Akademické rady včetně Radomíra Pánka a předsedy Vědecké rady bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán AV ČR.

Koncepčním a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů volených z pracovišť AV ČR, vysokých škol a dalších institucí. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina jsou externí členové.

Budoucí předseda Radomír Pánek zmínil, že před Akademií věd stojí náročné úkoly, které lze zvládnout jen se silným a soudržným týmem. „Budu se snažit ve spolupráci s Akademickou a Vědeckou radou, abychom zde byli pro všechny obory a pracoviště,“ dodal.

Sněm projednával také zprávu o hospodaření a závěrečný účet Akademie věd ČR za loňský rok. Na programu byla rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.

Vybrané dokumenty ze zasedání Akademického sněmu naleznete na webu AV ČR. Termín příštího zasedání Akademického sněmu je předběžně stanoven na 9. prosince 2025.

Seznam zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2025–2029

Oblast věd o neživé přírodě
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Astronomický ústav
Ing. Ilona Müllerová, DrSc., Ústav přístrojové techniky
doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., Ústav pro hydrodynamiku
Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Ing. Miroslava Anděrová, CSc., Ústav experimentální medicíny
prof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D., Mikrobiologický ústav
prof. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky
Dr. Ing. Jiří Kotek, dr. h. c., Ústav makromolekulární chemie
prof. RNDr. Patrik Španěl, Dr. rer. nat., Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského
Ing. Mária Zedníková, Ph.D., Ústav chemických procesů AV ČR

Oblast humanitních a společenských věd
Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., Orientální ústav
Ing. Pavel Janáček, Ph.D., Ústav pro českou literaturu
doc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústav
JUDr. Ján Matejka, Ph.D., Ústav státu a práva

Seznam zvolených členů Vědecké rady AV ČR pro období 2025–2029

Interní členové:
Oblast věd o neživé přírodě
doc. Ing. Petr Cintula, Ph.D., DSc., Ústav informatiky
doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D., Astronomický ústav
prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., Matematický ústav
Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry
prof. Ing. Josef Lazar, Dr., Ústav přístrojové techniky
prof. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D., Ústav fyziky materiálů
doc. RNDr. Eduard Petrovský, CSc., Geofyzikální ústav

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
doc. RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D., Ústav experimentální medicíny
RNDr. Pavel Kubáň, Ph.D., DSc., Ústav analytické chemie
RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., Fyziologický ústav
prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., Mikrobiologický ústav
doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D., Mikrobiologický ústav
Mgr. Petr Vodička, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetiky
prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D., Biofyzikální ústav

Oblast humanitních a společenských věd
PhDr. Pavel Baran, CSc., Filosofický ústav
Mgr. Luděk Brož, M.Phil., Ph.D., Etnologický ústav
doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D., Sociologický ústav
prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva
prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D., Historický ústav
doc. PhDr. Bc. lva Poláčková Šolcová, Ph.D., Psychologický ústav
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny

Externí kandidáti:
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., Technologická agentura České republiky
doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc., České vysoké učení technické v Praze
prof. Ing. Petr Dvořák, CSc., emeritní profesor molekulární biologie a genetiky Masarykovy univerzity
prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., Univerzita Pardubice
prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Vídeňská univerzita
prof. Dr. Jana Osterkamp, Univerzita Augsburg
prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D., Masarykova univerzita
doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.