Akademie V4 chtějí lepší koordinaci vědní politiky na národní i evropské úrovní

11. 10. 2024

Hodnocení výzkumu, postavení žen ve vědě, transfer znalostí, ale i ocenění nadějných badatelů a badatelek. Nejen těmto tématům se věnovalo letošní setkání akademií věd zemí Visegrádské čtyřky a jejích vrcholných představitelů. Ve dnech 1.–2. října 2024 ho ve vile Lanna v pražské Bubenči organizovala Akademie věd ČR.

Hlavním posláním platformy akademií věd zemí Visegrádské čtyřky – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska – je mimo jiné posilovat vědeckou spolupráci v rámci tohoto regionu a zvyšovat účast na rozvíjení Evropského výzkumného prostoru (European Research Area).

Představitele akademií V4 přivítala v reprezentativních prostorách vily Lanna předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle jejího názoru je setkání „véčtyřky“ příležitostí, jak společně prodiskutovat témata, která se akademií bezprostředně týkají. „Jsem ráda, že naše platforma dlouhodobě funguje jako společný prostor, v němž můžeme vzájemně sdílet různé názory a postoje. Například, jak se tvoří národní vědní politiky, jak přistupujeme k Evropskému výzkumného prostoru nebo jak se instituce připravují na pravidelné hodnocení,“ řekla Eva Zažímalová, která jednání „hostila“ v roli předsedkyně Akademie věd ČR naposledy.

2024-10-10_V43
Jednání představitelů akademií V4 se konalo ve vile Lanna v pražské Bubenči.

Špičková věda a odolná pracoviště
Na interní hodnocení svých pracovišť za období 2020–2024 se aktuálně připravuje i Akademie věd ČR. Jeho systém se snaží průběžně rozvíjet i zdokonalovat. I proto se v roce 2022 přidala ke stovkám organizací, jež podepsaly smlouvu o reformě hodnocení výzkumu (CoARA). Přislíbila tím, že do něj promítne závazky, které popisuje v tzv. Akčním plánu. Ten najde uplatnění při nynější evaluaci 54 pracovišť a více než 400 týmů (podrobněji k tématu zde). Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci, kolegům a kolegyním z V4 vysvětil, že pravidelné hodnocení výzkumu je pro Akademii věd ČR důležité: „Našim pracovištím a jejich týmům jím chceme zprostředkovat kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Proto se důsledně připravuje s předstihem.“

V úvodních prezentacích se dostalo i na institucionální bezpečnost a odolnost. Jak uvedl David Honys z Akademické rady AV ČR, otázku institucionální odolnosti řeší naše instituce ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Bezpečnostní informační službou, Finančním analytickým úřadem a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost: „Stále ale jde o novou agendu a kontrolní mechanismy se nastavují postupně. Pracoviště však nebezpečí vlivového působení berou vážně a přistupují k němu odpovědně,“ řekl David Honys a zdůraznil, že tato agenda se ve vědeckých institucích v Evropě řeší až v posledních několika letech i v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

Transfer pro konkurenceschopnost
Pro akademie V4 a jejich konkurenceschopnost v Evropském výzkumném prostoru je důležitý i transfer technologií a znalostí. Místopředseda AV ČR Ondřej Beránek hovořil mimo jiné o souvisejících aktivitách v humanitních a sociálněvědních disciplínách. Podle něj se obory spadající do třetí vědní oblasti zaměřují především na pozitivní společenský dopad, a jejich nutným úsilím tak není bezprostřední finanční profit.

Tomáš Kostelecký z Akademické rady AV ČR v této souvislosti zmínil, že v Akademii věd ČR vzniká koncepce přenosu poznatků, jež se zaměřuje právě na společenské a humanitní vědy. Aktéry jednání seznámil s výsledky nedávného dotazníkového šetření, které zjišťovalo, jak vědci a vědkyně rozumí transferu znalostí, jaké s ním mají zkušenosti a jaké formy podpory by od instituce uvítali. „Šetření jsme realizovali na jaře letošního roku a zúčastnilo se jej více než tři sta třicet respondentů. Výsledky zužitkujeme i při tvorbě zmíněné koncepce,“ řekl Tomáš Kostelecký.

Jak zajistit rovné příležitosti
Téma, které v posledních letech „hýbe“ akademickým prostředím, je také zlepšování postavení žen-vědkyň a zajištění rovných příležitostí ve vědě. Představitelé akademií V4 prezentovali statistiky o zastoupení žen ve výzkumu, diskutovali o genderových stereotypech a sdíleli své zkušenosti v podpoře vědkyň. Marcela Linková z NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR mimo jiné připomněla, že zastoupení žen ve vědě je v Česku stále velmi nízké. Necelých třicet procent totiž představuje jedno z nejnižších čísel v Evropské unii.

Kromě stereotypů, platových rozdílů nebo problémů se sladěním práce a péče hraje roli i celková kultura ve vědě a výzkumu. Například výsledky mezinárodního průzkumu UniSAFE z roku 2022 ukazují, že s genderově podmíněným násilím se v akademickém prostředí setkalo 62 % osob. „Nejčastěji šlo o psychické násilí, jako jsou urážky, zesměšňování nebo ponižování s ohledem na gender,“ řekla Marcela Linková, která během své prezentace představila také činnost a projekty NKC.

Kristýna Kaucká převzala ocenění pro talentované vědce a vědkyně
Od roku 2005 doprovází setkání akademií V4 ceremoniál Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Soutěž je určena perspektivním mladým vědcům do 35 let z ústavů jednotlivých Akademií, a to vždy v konkrétním vědním oboru, který se stanovuje na zasedání předcházejícího roku. Tématem letošního ročníků byla moderní sociální a ekonomická historie. Ocenění získali Barbora Buzássyová ze Slovenské Akademie věd, John. Jr. Szabóz Maďarské akademie věd, Piotr Kuligowski z Polské akademie věd a také Kristýna Kauckáz Masarykova ústavu a Archivu AV ČR – letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho a také cen Francouzského velvyslanectví.

2024-10-10_V42
Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR převzala ocenění od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.

Přestože se Kristýna Kaucká zaměřuje především na hospodářská a environmentální témata, výsledky její práce často přesahují do více oborů. Její inovativní přístup při zpracovaní témat je činí srozumitelnými i široké veřejnosti. Momentálně vede projekt Grantové agentury ČR Environmentální strategie urozených velkostatkářů při transformaci krajiny. Vichřice a kůrovec v oblasti „Böhmerwald“ 1868–1929, který má velký potenciál výrazně obohatit aktuální diskuzi o ochraně lesních porostů na území České republiky.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Shutterstock

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.