Akademie věd ČR ocenila francouzského experta na středověkou filozofii

19. 04. 2023

Středověká logika, metafyzika, epistemologie a filozofická teologie jsou hlavními oblastmi výzkumů francouzského vědce Alaina de Libery. Za přínos světové filozofii jej Akademie věd ČR ocenila 19. dubna 2023 medailí Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách. Ceremoniál se konal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Alain de Libera, emeritní profesor Collège de France, se zabývá především recepcí antické a arabské filozofie v latinském středověku a fenomény přenosu filozofického poznání a vědění. V poslední době propojuje historicko-filozofické bádání s aktuálními otázkami a pokouší se odhalovat kořeny konceptů a problémů současného filozofického myšlení. Svůj přístup označuje za filozofickou archeologii.

Laureát dlouhodobě působil například na Ženevské univerzitě, přednášel i v dalších zemích. Napsal více než 20 knih, téměř 200 článků a je autorem mnoha kritických edic a komentovaných překladů středověkých filozofických a teologických textů.

Ocenění Alain de Libera převzal od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a místopředsedy Ondřeje Beránka.

Filozof i historik
„Přínos Alaina de Libery pro poznávání i pochopení středověké filozofie oceňují ve Francii i mimo ni. Jeho vědeckou práci dobře zná i česká odborná veřejnost. Například jeho monografie Filosofie v období středověku: Byzanc, země islámu, židovské obce a latinský Západ, ve které autor přichází s alternativní koncepcí dějin středověké filozofie, se v Česku dočkala dvou vydání,“ připomněla úspěchy vědce předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Pavel Blažek z Filosofického ústavu AV ČR, jehož pracoviště francouzského vědce na medaili navrhlo, v laudatiu vyzdvihl, že Alain de Libera je jedním z nejvýznamnějších současných historiků středověké filozofie. "Jako málokomu jinému se mu podařilo ukázat, v čem spočívá filozofický význam a přínos středověké filozofie a v čem může být inspirující i pro moderní filozofii. Zároveň se však jeho studie vyznačují velkou pozorností a citlivostí ke kulturně-historickému kontextu, v němž tato filozofie vznikala a s nímž je spjata," zdůraznil Pavel Blažek a dodal: "Právě tato zdařilá kombinace filozofického a historického přístupu k bádání o středověké filozofii je hlavním důvodem, proč je dílo Alaina de Libery podnětné jak pro medievalisty a intelektuální historiky, tak pro moderní filozofy." Práce laureáta se podle něj vyznačuje nejen hlubokým historiografickým povědomím, ale i snahou o metodologickou inovaci a schopností poutavě předat znalosti čtenáři.

Do Prahy za prací
České stopy Alaina de Libery vedou k CEFRES, Francouzskému ústavu pro výzkum ve společenských vědách, který sídlí v Praze a spolupracuje i s Akademií věd ČR. „Filozofie mě do Prahy dovedla poprvé v roce 2015, kdy jsem v CEFRES vystoupil s přednáškou. Přivádí mě i tentokrát, abych převzal dnešní ocenění. Nejsem zde tedy kvůli turistice, ale své práci a jejím výsledkům,“ zmínil laureát důvody svých návštěv v Česku. Ocenil také úzkou spolupráci filozofů a historiků v Akademii věd ČR.

S prací spojil i nynější příjezd a přednesl dvě přednášky: 18. dubna 2023 v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na téma Archeologie pojmu „Ne!“: nihilismus, neminismus a anarchismus od středověku po modernu. Po ceremoniálu udělení medaile Josefa Dobrovského 19. dubna 2023 pak následovala přednáška Po modernistech (Heidegger, Foucault): přepisování dějin středověké filozofie.

Součástí ceremoniálu byla laureátova přednáška.

Čestné oborové medaile uděluje Akademie věd ČR českým vědkyním a vědcům, kteří se podíleli na formování svých oborů v Česku, i zahraničním kolegům a kolegyním za přínos světové vědě. Přehled laureátů medaile Josefa Dobrovského najdete zde.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.