Českobudějovičtí vědci objasnili, jak borelie přecházejí z klíštěte do hostitele

Mladí parazitologové z Biologického centra AV ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili dogma, které ve světové vědě panovalo více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.

„Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ popisuje Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu. Poznamenává, že většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoli na sliny,“ říká Radek Šíma.

Jeho slova potvrzuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, který se studiu klíšťat věnuje celý svůj profesní život. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev,“ uvádí Libor Grubhoffer.

Prvních 24 hodin nejsou borelie infekční

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, obrazně řečeno převléká svůj kabát, tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.

Snímek borelií v temném poli mikroskopu

Českobudějovičtí vědci však také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesňuje Radek Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy převlékly svůj kabát. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný kabát, a proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.

Výzkum, který vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude dále pokračovat finálním prokázáním přenosu borelií přes klíštěcí střevo a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání borelií a jejich množení. Badatelé budou hledat takové látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto v článku: archiv Biologického centra AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA